A Team HC Kometa
28.01.2012
B r n o – Do neobvyklé pozice se v Kometě před koncem základní části dostal „Brňák“ Jozef Balej. Hráč, jenž je všemi fanoušky považován za střelce, musí týmu pomáhat jinak, ze čtvrté formace. „Mám jiné úlohy. I ve čtvrté lajně se snažím hrát na maximum,“ ubezpečuje myjavský rodák, kterého těší, jak Kometa boj o předkolo play-off rozehrála. Nad jedenáctým Litvínovem má totiž po včerejší výhře šestibodový náskok.
Devětadvacetiletý křídelník, jenž nastřílel v extralize už přes čtyřicet branek, si všímal zejména dvou důležitých faktorů: „Byl to výborný týmový efekt. Tlačili jsme se do brány, což jsme mohli dobře vidět na gólu Jirky Vašíčka. Situace, aby jel obránce jeden na jednoho, je úplně unikátní. Vystřelil a stihl i dorazit. Takové góly jsou v současné chvíli hodně důležité. Nemůžeme zapomenout ani na Jirku Trvaje, který nás drží už moc zápasů. Je to základ, aby se nám podařilo dosáhnout cíle, který jsme si všichni dali.“ Není jím nic jiného než brněnská účast v play-off.
Ve čtvrté formaci byl v pátek Jozef Balej jasně nejzkušenějším hráčem. Po rukou měl totiž jedenadvacetiletého Hynka Zohornu a o rok mladšího Jana Káňu. Bývalý hráč Třince či Slovanu Bratislava však mladíkům příliš do duše nemluvil: „Někdy jsem jim trošku radil, aby ovládali systém. Musím pochválit Honzu Káňu, který hraje v prvních zápasech docela dobře. Šlo vidět, že má hlavu trošku nahoru a umí rozehrát. Z jeho hry jsem byl mile překvapen. I když jsem mu něco říkal, tak poslouchal. Nebyl namyšlený, jak mladí někdy bývají.“
Jan Káňa si podle Jozefa Baleje ve svých prvních extraligových zápasech nevede vůbec špatně
Ve 43. kole Tipsport extraligy to však nebyli jediní spoluhráči, se kterými Jozef Balej nastoupil. Ve třetí části stáhl trenér Zdeněk Venera sestavu na tři útočné formace a Jozef se přesunul k dvěma Tomášům – Divíškovi a Svobodovi. „Zranil se tam Kuba Svoboda, takže jsem musel z pravého křídla zaskakovat na levé. Snažím se být univerzálním hráčem. Samozřejmě je lepší, když dostávám více prostoru na ledě a doufám, že tím pomáhám týmu,“ těšilo Baleje, že byl právě jedním z hráčů zbylých tří útoků.
Ani to však 184cm vysokému útočníkovi nepomohlo k prolomení pětizápasového čekání na bod. Jozef se celou situaci pokouší brát s nadhledem: „V této fázi soutěže už to není o osobních statistikách. Snažím se plnit úlohy, které mám. Když jsem ve čtvrté lajně, snažím se hrát maximum. Na přesilovky a v první lajně jsou od gólů na ledě jiní.“
