Legenda Jaromír Meixner o titulu: Konečně se to podařilo, jsme nadšení!

Kometa vyhrála titul po jednapadesáti letech. Jaké to ve vás vyvolalo pocity?
Jak říká Jirka Holík z Jihlavy: Trvalo nám to dlouho a bylo na čase (úsměv). Kometa prošla svízelným obdobím. Upřímně řečeno, už v naší éře, kdy postupně odcházeli super hráči jako Bubník, Danda, Vaněk nebo Pantůček, bylo zřejmé, že vyhrávat tituly nepůjde do nekonečna. Nic netrvá věčně. Když pak skončily fabriky, které klub zaštiťovaly, a přišla nová doba, exponovali se do hokeje lidé, kteří tam neměli co dělat. Bylo to neuvěřitelné. Plácali jsme se v nižších soutěžích, na stadionu nás byla stovka diváků. V Kometě vládla anarchie. Klub zachránil Libor Zábranský, který by měl mít jednou před stadionem pomník. Nebýt jeho, podle mě by tady hokej nebyl. A i díky němu tu dnes máme mistrovský titul.

Překvapila vás suverénní jízda, kterou Kometa předvedla v play-off?
Myslím, že takovou jízdu nečekal nikdo. Jistě jsme si to přáli, ale spláchnout 4:0 na zápasy ve čtvrtfinále Spartu a ve finále stejným poměrem Liberec? Nakonec se ukázalo, že největším soupeřem byl v semifinále Hradec Králové (série skončila 4:2 – pozn.). Mountfield hrál nepříjemný, důrazný hokej. Tým ukázal, že má obrovskou sílu a morálku. Hrál velmi ukázněně, zkrátka perfektně. Fantasticky také chytal brankář Marek Čiliak, předčil své konkurenty. Trochu mě překvapilo, že rozhodčí v play-off pískali úplně jinak, než v základní části. Ale s bývalými spoluhráči jsme se shodli, že to bylo ku prospěchu hokeje. Není to balet.

Mistrovský titul přišly na Zelný trh oslavit také legendy klubu, Jaromír Meixner (vlevo) nemohl chybět. Foto: Michal Eger.

Který z obránců se vám coby bývalému bekovi líbil nejvíc?
Mančaft je vždycky složený z individualit, které to umí s pukem a umí dát góly, a z takzvaných dělníků. Bylo to tak v naší éře a platí to i dnes. Bez tohoto mixu to nejde. V play-off hrál skvěle a obětavě Tomáš Malec, neudělal snad jedinou chybu. Jakub Krejčík nebo Ondra Němec jsou zase do kombinace, jsou to jinak naladění hráči. Do mančaftu skvěle zapadl Tomáš Bartejs. Obecně obrana hrála velmi dobře. A v útočné fázi všichni odvedli obrovské penzum práce, všichni dřeli. Někteří dali hodně gólů, jiní perfektně bránili. Byla radost pozorovat takového Alexe Malleta, důležitý hráč byl Leoš Čermák. Všechno se krásně poskládalo. Až na tribunu bylo cítit, jak všichni makají.

Co se ve vás odehrávalo, když končila 60. minuta posledního finále s Libercem a bylo definitivně jasné, že Kometa získá titul?
My to se spoluhráči už zažili a většinou jsme to vyhráli už dopředu (o vítězi soutěže rozhodovala dlouhodobá část – pozn.) takže nějaká velká sláva nebyla. Akorát o posledním titulu se rozhodovalo na Kladně, kde nám naštvaně potřásli rukou a medaile poslali poštou. Že by na nás v Brně někdo v noci čekal a vítal nás, to ne. Byla jiná doba, nedá se to srovnávat. Teď jsme prožívali velkou vnitřní radost. Nejsme už nejmladší, abychom skákali do vzduchu a křepčili. Oslavili jsme to každý úměrně našemu věku a zdravotnímu stavu některých borců. Pak jsme se s veterány sešli, dali jsme si skleničku a celé to probrali. Byli jsme spokojení a měli radost, že se to konečně podařilo. Franta Mašlaň řekl, že je šťastný, že se toho dožil.

Jak se vám líbily oslavy na Zelném trhu, kam za týmem přišlo dvanáct tisíc fanoušků?
Krásně mi to řekl Ondra Němec: Víte, titul je nádhera. Ale užít si to s lidmi je na tom celém to nejkrásnější. Kluci byli nadšení, oslavy se mi moc líbily. Tak to má být. Takový Martin Erat, který má za sebou kariéru v NHL, se radoval jako malý kluk. Radost byla spontánní. Musím říct, že mě hráči mile překvapili. Věděli, že patříme ke slavné éře, a oni na ni navázali. Říkali nám, že vědí, co jsme pro hokej v Brně udělali. Jen je škoda, že ti nejlepší už nejsou mezi námi a stále nás ubývá, roky nikdo nezastaví. Je to známka toho, že se v Kometě ví, že tady byla jakási slavná generace, což je zase zásluha Libora Zabranskému. Nemůžu k tomu říct nic jiného, než že za to Liborovi děkujeme. Je skvělé, že to takhle funguje.