Michal Barinka po debutu v Brně: Doufám, že vítězných děkovaček zažiji ještě hodně

V Kometě jste zažil vítěznou premiéru. Jaké to pro vás bylo utkání?
Bylo to těžké, protože jsem hrál zápas po nějakých šesti měsících. Neměl jsem za sebou ani žádný přátelák. Nic moc lehkého, ale strašně jsem rád za tři body, a že to takhle dopadlo. Doufám, že to bude jen a jen lepší. Nejdůležitější bude herní praxe.

A jak hodnotíte samotné utkání proti Jihlavě?
Věděli jsme, že Jihlava bude houževnatý soupeř a že udělá maximum pro to, aby odvezla nějaké body. My jsme jim to naštěstí nedovolili.

Začali jsme výborně, pak však soupeř začal váš náskok umazávat...
Zbytečně jsme polevili, ztráceli jsme puky u modrých čar a zbytečně jsme se zasekávali v našem pásmu. Nemůže se to stávat. Musíme si lépe najet, dávat si lepší přihrávky a hrát chytrý hokej. Když už vedeme 3:0, tak si to musíme pohlídat.

V obranném páru jste nastoupil s Ondřejem Němcem. Sedli jste si vzájemně?
Byl to jeden z aspektů, který mi strašně pomohl. Ondra je zkušený obránce, který ví, co a kde hraje, a já se podle toho vzadu můžu zařídit. Řekli jsme si nejen s Ondrou, ale i s trenéry systém, co soupeř hraje, a s Ondrou jsme ty maličkosti, jako kdy, kde a kdo má stát, jen doladili. Jsem naprosto spokojen (úsměv). Jemu to vyhovuje dopředu, mně naopak dozadu. Máme to tak rozdělené.

Ke konci duelu jste se před brankou Marka Čiliaka dostal do menší potyčky. Co se tam stalo?
Já jsem viděl, že mám za zády hráče a že tam někdo sestřelil našeho brankáře. Už jsem to chtěl jen hasit, protože ani pořádně nevím, jestli to bylo v brankovišti, nebo mimo něj. Chtěli jsme jej hlavně chránit.

Po skončení duelu jste si poprvé v modrobílém užíval v Brně vyhlášenou děkovačku. Jaká byla?
Je to nádhera, co tu diváci předvádějí. Snažil jsem se to od kluků odkoukat a doufám, že ji zažiju ještě mnohokrát.

Brněnský bek se nebál v závěru utkání přitvrdit muziku. Foto: Ivo Dostál