V utkání s Litvínovem jste se vrátili zpět na vítěznou vlnu. Jak jste viděl nedělní duel?
Dali jsme rychlý gól a dokázali se držet naší hry. Zápas se lámal za stavu 3:0. Tohle podle mě byl ten klíčový moment a výsledek jsme si pak už hlídali. Po dlouhé době jsme vyhráli za tři body, což je moc důležité. Teď nás to, doufám, nastartuje a budou ty výhry častější.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát i proti Litvínovu?
Po zápase v Olomouci jsem se ptal trenéra, jestli mám jet další den do Třebíče, nebo ne, a on řekl, že máme jít normálně na další ranní trénink a že budeme za Kometu hrát i další zápas.
Nastupoval jste ve formaci s Leošem Čermákem a Martinem Dočekalem. Sedli jste si?
S Leošem i Dočkym se mi hraje dobře, myslím si, že si na ledě rozumíme. Oba dva jsou silní na puku, takže ti dva se udržují v rohu a já si hledám prostor, a případně střílím nebo dorážím. Jde nám to dobře, dali jsme nějaké góly a jsme za to rádi.
Při gólu jste brněnského kapitána jste ale prokázal instinkt rozeného asistenta…
Nějaký nahravač nejsem, takže když můžu, střílím. Tušil jsem, že tam někde bude, ale nevěděl jsem úplně přesně, tak jsem to poslal do prostoru, a on tam naštěstí byl.
Věděl jste dopředu, že dostane prostor i na přesilovkách?
V Třebíči také chodím na přesilovky a zde v Brně mi pan Zábranský řekl před duelem v Olomouci, že budu hrát přesilovku a ať se domluvím s kluky z lajny. Dali jsme i jeden gól, což je dobře. Moje úloha?
Když mám místo, tak mám střílet, nehledat nikoho jiného a všechno tlačit na branku.
Čtyři zápasy v extralize, čtyři body. Jste zatím spokojen?
Určitě jsem rád a nemůžu si stěžovat, ale vždycky je co zlepšovat. Musíme na sobě makat a snad ty body budou dál přibývat.
Místo v kabině už jste si našel?
Stále ho ještě nemám, vždycky si sednu tam, kde je volno.
Poznáváte už více změny mezi hokeje v extralize a první lize?
V extralize jsou kvalitnější hráči, ale obě soutěže už se obě hrají hlavně hlavou, i když extraliga je trochu silovější. Nějaké extrémní rozdíly tam ale nejsou.