Musíme vždy věřit až do konce, říká Jakub Fúzik

Tomáš Dujsík: Body jsme potřebovali jako sůl

Vítězného pocitu si brněnští starší dorostenci dlouho nemohli užít – až dnes. Do statistik dnešní divoké přestřelky se mimo jiných zapsal i obránce Tomáš Dujsík, který si v dnešním utkání připsal dvě asistence. Jednu na třetí, druhou na pátou branku. Po výsledku 7:5 se pak se spoluhráči mohl radovat z cenné výhry a odpovědět nám na pár otázek.

První dotaz byl tradiční a ničím neobvyklý, a to jest, jak viděl utkání ze svého pohledu a s čím do duelu brněnský tým šel: „Už od začátku jsme chtěli vyhrát, snažili jsme se do toho, co nejvíc jít, protože jsme měli dost dlouhou sérii porážek. Prostě už jsme chtěli vyhrát a zlomit to, protože ty body jsme potřebovali. Ze začátku to bylo dost vyrovnané, ale naštěstí jsme utkání vyhráli.“ Zápas připomínal jízdu na kolotoči, skóre se mnohokrát přelévalo z jedné strany na druhou. Kometa nejprve dotahovala, do třetí třetiny si však přinesla jednogólové vedení, které dokázali Tygři otočit: „Byly jsme z toho dost na prášky a dostávali jsme nervy, ale když jsme inkasovali ty góly, tak nás trenér vyburcoval a celá lavička jsme se semkli,“ naznačil, že i za nepříznivého stavu v posledních dvaceti minutách se Brno nevzdávalo.

Jedním z faktorů plného bodového zisku mohla být po dlouhé době i nejsilnější sestava a sám obránce tuto možnost naznačil: „Měli jsme tady i hráče z juniorky, kteří nám pomohli, byli jsme v podstatě v té nejsilnější sestavě, v jaké jsme mohli být.“ V zápase bylo vidět mimo spousty branek i řádu vyhrocených okamžiků: „Provokovali jsme se navzájem, bylo to tvrdý, rozhodčí občas odpouštěl, občas ne. Naštěstí jsme udrželi nervy, i když vyloučení bylo i tak dost,“ osvětlil některé ostré momenty brněnský zadák. S výhrou byl samozřejmě na výsost spokojený: „Bylo to potřeba jak sůl.“ A s čím půjdou do zítřejšího duelu? „No určitě získat další body“, dodal na konec odhodlaně Tomáš Dujsík.

Jakub Fúzik: Musím se do toho pořádně dostat, potrénovat, pak to bude dobré

Nemalou roli na skóre měl taky vyhlášený snajpr Jakub Fúzik, který si mohl po dlouhé době opět osahat led, a jelikož už sice hrával pravidelně za juniory, dnes pomohl staršímu dorostu a jeho hodnocení šedesáti minut nás tak nesmírně zajímalo: „Byl to určitě jiný zápas, než jsme hrávali za juniorku. Liberečtí hráči celkem lítali, tam, zpátky, dohrávali souboje do těla, hodně agresivně hráli. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou, naštěstí jsme vyhráli,“ zhodnotil celkem výstižně vývoj zápasu. Návrat na led po dlouhé době pro něj nebyl nikterak snadný, Tygři mu totiž věnovali velkou pozornost: „Hráli do mě hodně agresivně, když jsem dostal puk, už u mě byli hráči, bylo to těžký dneska.“ A jak se osobně s touto pozorností vyrovnával? „Mě to nějak nevadí, hokej je tvrdý sport,“ sdělil nám s úsměvem. Vrcholná chvíle pro něj přišla v pětapadesáté minutě, kdy vstřelil branku na 6:5: „Vypíchl jsem soupeři puk, objel jsem posledního obránce, vygolfil jsem to na bránu a propadlo to tam.“

Stejně jako spoluhráč Tomáš Dujsík věřil ještě před svoji vítěznou brankou ve tři body i za nepříznivého stavu: „Určitě, hraje se šedesát minut a musíme vždy věřit až do konce.“ A jak se cítil na ledě po herní pauze? „Ještě to není ono, musím se do toho pořádně dostat, potrénovat, a pak to bude dobré,“ naznačil, že jeho výkonnost se bude ještě zvyšovat. Ptát se, jestli je spokojený se třemi body, pak byla naprosto zbytečná věc: „Jo určitě, tři body jsou pěkný, dorostu se dlouho nedařilo. Hlavně, že se vyhrálo,“ dodal na závěr spokojený Jakub Fúzik.

Josef Mikyska: Mysleli jsme, že vyhrajeme, a to byla chyba

Z liberecké kabiny vyšel na ohlasy očividně zklamaný Josef Mikyska. Nejvíce ho překvapilo věkové složení brněnského týmu, protože na jeho soupisce byli i někteří hráči, kteří hrávají za juniorku. „Myslím, že Brno bylo o dva roky starší, přesto jsme předvedli dobrý výkon. V poslední části jsme vedli 4:5, jenže Kometa dala dva rychlé góly a to už byl konec,“ pokrčil rameny.

Liberec měl přitom zápas nadějně rozehraný. Ve druhé třetině vedl o branku, ještě lepší však bylo, když se do stejného náskoku dostal ve čtyřicáté sedmé minutě: „Za stavu 4:5 jsme to trošku podcenili. Mysleli jsme, že vyhrajeme. Jenomže když Kometa vyrovnala, tak to bylo špatné,“ povzdechl. Zápas s dvanácti brankami byl velice náročný. Sám se cítil jakoby na pouťové atrakci: „Dneska to byl kolotoč,“ hodnotil časté zvraty v utkání.

Důležitým faktorem byly v zápase po dlouhou dobu využité přesilové hry. Tygři využili tři a jeden gól přidali vteřinu po skončení další početní výhody. Liberecký útočník věděl, že se v těchto herních situacích rozhoduje: „Tady to hřiště bylo malé, rozměrů NHL, a góly padají v podstatě jenom v přesilovkách,“ zdůrazňoval. Že by byla menší plocha pro domácí výhodou, však popřel: „My máme v Liberci taky menší plochu, takže to pro mě nebyl až takový problém.“

Přestože hosté ze severu Čech nastříleli na venkovním hřišti pět branek, z bodového zisku se neradovali. To mladému hráči Liberce vadilo asi nejvíce. Stavěl to i nad osobní statistiky: „Dal jsem sice dvě branky, ale spokojený nejsem. Vždycky chci vyhrát.“