Na konci základní části jsme se kousli. Teď pokračujeme, těší Jakuba Svobodu

Jakube do play-off jste vlétl ve velkém stylu. Čemu nebo komu za to vděčíte?
Je to celkovou formou týmu. Jsem rád, že mi to tam padá, udělal jsem nějaké body, které už pomohly k postupu se Spartou.

Změnil jste letos nějaké drobnosti v přípravě?
Přes léto jsem více dbal na střelbu. Teď hodně trénuju v posilovně. Dělám cviky, které mám nachystané. Díky nim se teď na ledě cítím dobře.

Jste v útočné formaci s Tomášem Divíškem a Tomášem Svobodou. Jak máte rozdělené úlohy?
Já bych měl být ten, co hlavně brání. Na tomto postu se točíme s Tomášem Divíškem. Více už to rozděleno nemáme.

Tomáš Divíšek prohlásil, že vás musel oba hodně krotit. Když se mu to povedlo, začalo vám to klapat. Je to pravda? Byli jste splašení?
Máme tam určitou věc, kterou po nás Tomáš chce. Když je puk u mantinelu, máme si hledat prostor. Dřív jsme k němu více chodili, ale on se tam dokáže uvolnit sám, takže to bylo zbytečné. Navíc jsme pak kolikrát stáli dva vedle sebe a zavazeli jsme mu. Tak nám domluvil, abychom se to naučili.

Takže se už spoléháte, že puk u mantinelu vybojuje?
Spolehnout se na něj dalo i předtím, jenže když jsme stáli vedle něj, nebylo kam nahrát.

Dá se říct, že Kometa nemá dva trenéry, ale díky častým rozmluvám zkušených hráčů je jich mnohem více?
To k tomu patří. Ale není to nic nového, co by se vázalo k play-off. Už to tak bylo celou sezónu. Starších, zkušených hráčům máme dost. Kluci tomu rozumí. Že si po zápase sedneme a něco nám k němu řeknou, je jenom dobře.

Ale celou sezónu určitě nebyly stejné výsledky.
Sedli jsme si, nebo sedáme. Nevím, jak to říct. Teď to prostě jde. Předtím jsme dokázali prohrát vyhraný zápas, což nám do dalších nepomohlo. Na konci sezóny jsme si řekli, že potřebujeme všechno vyhrát a všechno jsme vyhráli. Kousli jsme se a přenesli jsme si to i do play-off.

V základní části jste mnohokrát neudrželi jednogólové vedení. Jaký velký rozdíl byl pak k vidění na Spartě v pátém zápase čtvrtfinále, kde jste šli do třetí třetiny právě s takto hubeným vedením a zápas jste vyhráli.
Když jsme v základní části vedli například 3:0 s Plzní, šli jsme do poslední třetiny s tím, že chceme výsledek ubránit. To je největší chyba, která se podle mě dělá. Pořád se musí hrát stejný hokej, který jste hráli v předchozí fázi zápasu. Samozřejmě je trošku v hlavách, že nesmíme propadnout a nesmíme udělat zbytečnou chybu. Pořád chceme hrát hokej dopředu. Když se jen brání, nikdy to nevyjde.

Schováváte si po vstřelených brankách puky?
Schoval jsem si puk za první extraligový gól a hattrick. Další mám ze Znojma i z Kanady, kde jsem dostal i video (smích). Ale tam se mi hattrick nepovedl. Jsem rád, že to v extralize vůbec přišlo, protože jsem čekal od juniorů.

Proti Spartě jste dal dva vítězné góly. Podobný kousek se Vám povedl i v Plzni. Pocítil jste zvýšený zájem o svoji osobu na mobilním telefonu?
Po posledním zápase se Spartou jsem měl 28 zpráv, což se mi v životě nestalo. Musel jsem všem odpovědět. Psali mi členové rodiny i kamarádi. Například pan Ohera ze Znojma. Prostě spousta lidí.

Sledují Vaše výkony rodiče stále poctivě? V sezóně nám totiž psali, že jsme v článku na webu Komety udělali chybu a zapomněli Vás uvést v popisu jedné akce.
Maminka to kontroluje. Vždycky pak někam napíše (úsměv). Když si volám s tátou, vypráví mi, jak máma někam psala, že napsali špatně moje jméno.

Co říkali Vaši blízcí na to, že rozhodující zápas se Spartou nebyl v televizi?
Když jsou zápasy v KAJOT ARENĚ, rodiče vždycky jezdí, takže jim to nevadilo. Aspoň jim na tribuně u jejich sektoru nezavazelo to auto (reklamní vůz, který je v jednom rohu stadionu, pozn. red.). Jinak to ale byla určitě škoda, protože kluci říkali, že byl v televizi nějaký hrozný fotbal. Že to bylo divné, jsem slyšel od spousty lidí.

Podíváte se na český fotbal?
Zrovna na Příbram asi ne, ale v Jablonci mám kamaráda, takže když hrají, podívám se. Rád se podívám na Plzeň i Spartu. Vloni jsem byl s Hubasem dvakrát na Zbrojovce. Letos nás Švanci (Petr Švancara, pozn. red.) jednou zval, ale já jsem zrovna nešel.

Vrátíme se zpět k hokeji. V juniorech jste býval hodně produktivní, navazujete na to teď? Věříte si víc? Troufáte si totiž i na souboje hráč proti hráči.
Těžko říct. Spíš už jsem si na extraligu zvykl. Vloni to byl můj první rok, bylo zde hodně starých hráčů, bylo plno. Ani jsem si moc nezahrál. Letos jsem dostal mnohem více prostoru. Když člověk pozná, co může a co ne, už je to lepší.

Teď jste hráli proti Plzni, která měla možná nejstarší obranu v lize. Byla to výhoda?
Starší obrana má na jednu stranu výhodu, že je v určitých věcech klidnější. Nezmatkuje pod tlakem. Zase si myslím, že když se kolem hráčů bruslí a trošku více se je snaží obehrávat, už je to jejich mínus.

Když stojíte při vhazování na buly, sledujete, jací hráči Vás budou bránit?
Záleží, na jaké straně buly jsem. Když jsem na středu, dívám se na útočníka, kterého mám chytat. Například proti Spartě jsem většinou stál proti Tenkrátovi s Tonem, takže jsem se spíš soustředil na ně, aby zbytečně neujeli.

Sedí Vám Plzeň jako soupeř? V základní části jste si proti ní připsal čtyři body a v semifinále play-off znova bodujete.
Je pravda, že jsem dal v Plzni hattrick, ale to se mohlo stát kdekoliv. Co se týká nějaké celkové bilance, jezdil jsem do Plzně už s juniorkou a dorostem. Vždycky jsme tam prohráli (smích), ale zimák mi nevadí, je hezký.

V základní části jste zmíněné tři branky nastřílel Adamu Svobodovi, brněnskému odchovanci, který zahájil semifinále jako plzeňská jednička. Víte jak na něj?
Něco si pamatuji a něco jsem viděl. Skulinku bych v jeho výstroji mohl najít. Vybavuji si ho, když jsem byl v juniorce v Pardubicích. Tehdy s námi asi dva měsíce trénoval a my jsme spolu po každém tréninku hráli soutěže.

Smích podle Vás prodlužuje život. Dá se říct, že budete mít po sériích s Kladnem a Spartou hodně dlouhý život?
Snad ano (smích).

Kdo je v kabině Komety největší šprýmař?
Kuba Koreis, Roman Erat a Radek Dlouhý.

Před pěti lety jste se z juniorky Komety dostal do juniorské reprezentace. Je pro Vás teď dospělácká hnacím motorem?
Kdybych se do ní podíval alespoň na nějaké přípravné utkání, byl bych moc rád. To je zatím na jiných lidech. Musím pořád makat a třeba je přesvědčím.