Na první domácí góly jste se letos pořádně načekal. Je to pro vás o to cennější, že přišly proti Zlínu?
Samozřejmě to potěší, dva góly jsou fajn proti komukoliv. Že to bylo zrovna proti Zlínu, je náhoda a shoda okolností. Svátečnější zápas to není, my musíme brát body s každým soupeřem, ať už je to Zlín nebo Sparta, pořád to jsou tři body.
Sedí vám přesilovková pozice mezi kruhy s prvním speciálním týmem, z níž jste trefil oba své góly?
Proti Zlínu mi asi seděla (úsměv). První branka přišla po zmatku, který přišel po konci přesilovky. Vždycky je to pro bránící tým o něco těžší, protože na ledě mohou být tři obránci a tím pádem je na ledě zmíněný zmatek. Bránící tým už tam bylo dlouho, ke mně se odrazil puk na brankoviště a dorazil jsem to.
Máte v přesilovce více prostoru i díky tomu, že pozornost protivníků je upřena především na Petera Muellera?
Je to o něco jednodušší, jak pro Holase (Petr Holík, pozn. aut.) a pro Zaťu (Martin Zaťovič (pozn. aut.), že mají dva praváky na střelu, navíc na modré čáře s námi bývá ještě Ondra Němec. Během přesilovky jsou tam v tu chvíli dvě hrozby. Je to pro bránící tým těžké, protože ten jeden hráč tam jednoduše chybí. Petr s Martinem jsou dost šikovní na to, aby toho využili.
Vyplynuly vaše trefy z nějakých nacvičených vzorců?
Jedna věc je vědět nějaký vzorec, ale druhá věc je to, že na ledě vždy vznikne nějaká improvizace. Z dění na ledě vám vždy vyplyne situace, která není podobná s tou další. Nějaký vzorec máme, ale je to také o dobrém načasování a zmíněné improvizaci. Můj druhý gól byl právě improvizací.
Mohla být pro vás výhoda, že znáte Libora Kašíka?
Myslím si, že to není výhoda ani pro jednu stranu. Je strašně těžké se nějak konkrétně specializovat na gólmana. Nechtěl bych určitě říkat, že znám na Libora recept, protože to vůbec ne. Při dorážce na brankovišti nemá člověk moc času a tak jen plácne do puku. Při druhém gólu jsem chtěl rychle zakončit z první, abych jej rychle nachytal v pohybu. Vyšlo to mezi nohy.
Řekli jste si po zápase něco?
Popřál jsem klukům hodně štěstí do dalších zápasů a Liborovi také.
Na konci druhé třetiny jste po otočce na brankovišti nebyl daleko od hattricku.
Upřímně? Už jsem si myslel, že je to gól. Byl jsem přesvědčený, že jsem to udělal natolik dobře, aby to brankou skončilo. Přišlo mi, že Libor byl v tu chvíli trochu zalezlý, snažil jsem se mu to dát nad lapačku a on to nakonec hranou lapačky vyrazil nad branku. Podle mě chybělo tak pět centimetrů a už by to šlo nad ni. Díval jsem se na kostce na opakovačku a samozřejmě to mohlo být ještě lépe udělané. V první chvíli jsme si myslel, že to šlo ještě o břevno, ale nakonec tomu tak nebylo.
Vnímal jste, že jste se letos ještě netrefil před domácím publikem v extralize?
Věděl jsem o tom. Říkal jsem si, že už bych mohl dát gól za Kometu také doma. Konečně jsem se dočkal a konečně jsem slyšel reakci fanoušků na můj gól.
Jak moc důležité jsou pro vás poslední dvě výhry?
Je super, že jsme dvakrát v řadě vyhráli. Zároveň si ale myslím, že nám v sezóně chybí potáhnout šňůru čtyř pěti utkání za tři body. To jsme ještě nedokázali a doufám, že se nám to povede třeba teď. Chceme navázat na poslední zápasy a připravit se na ten další co nejlépe.
Předvedli jste pro Zlínu jeden z nejlepších výkonů v sezóně?
Jak jsem říkal, sezónu nedělá jeden výkon. Budu se opakovat, ale chtěl bych, abychom výkony ze Sparty a doma se Zlínem potvrdili dalšími výhrami. Chceme sbírat body pravidelně.
Už v úterý vás čeká domácí duel s Chomutovem...
Musíme se znovu připravit, naladit se na utkání co nejlépe a soustředit se hlavně na svůj výkon.