Po zranění hlavy jste vynechal prakticky celý prosinec, co nyní, cítíte se lépe?
Určitě je to po těch třech týdnech lepší, ale tělo musím rozhýbat a pak uvidíme, co to se mnou udělá.
Víte, kdy byste se mohl vrátit do zápasové zátěže?
Doktor mi říkal, že pokud se budu cítit dobře a nebudou žádné další příznaky, mohl bych začít trénovat. Doufám, že 6. ledna nastoupím do utkání.
Takže přes svátky jste již žádný bolehlav neměl?
Ne, to určitě ne. Tam byl problém hned po týdnu, kdy jsem zkoušel jezdit na kole, ale stále to nebylo ono, motala se mi hlava, tak jsem si musel dát pauzu. Teď už se to zdá být dobré.
Měl jste takovou první zkušenost s tímto zraněním?
Nebyl to tak těžký otřes mozku, ale párkrát už jsem se do hlavy ťukl, proto se pak rekonvalescence prodlužuje. Věřím, že už budu v pořádku.
Pamatujete si na zákrok Martin Ručinského? Jak byste jej popsal?
Já ho neviděl, vjel do mě zezadu. Ale co mně kluci říkali, prý vůbec nezastavil, švihl mě hokejkou. On musí vědět, jak to bylo. Já dostal ránu do hlavy a nemohl jsem proti ní nic dělat. Myslím, že zákrok nebyl fér, ale to si musí Martin přebrat sám.
Asi Vás tohle zranění musí hodně mrzet, protože jste měl sezónu poměrně slušně rozjetou...
Každý výpadek je znát. Doufám, že se z toho vzpamatuji co nejdřív a pomůžu týmu dostat se do play-off.
Je cítit v mužstvu, že play-off není stále ztraceno, že je oč hrát?
Určitě. Já jsem byl v kabině prakticky pořád i přes zranění. Nálada je pořád dobrá. Věřím, že se k nám konečně přikloní štěstí, musíme bojovat a jít tomu naproti.
Končí rok 2011, jsme za polovinou extraligy, jak byste hodnotil tuto část?
Sezona se počítá až po skončení. Zatím vidíte, že nic moc. Já doufám, že se tady po konci ročníku sejdeme a budeme si gratulovat a mít dobrou náladu. Musíme vyčkat s hodnocením.
Při letecké katastrofě v Jaroslavli jste přišel o velkého kamaráda Josefa Vašička. Dá se s tím vůbec srovnat, muselo to být pro Vás asi hodně složité myslet v rozjeté sezóně na hokej...
S tím se člověk nesrovná za pár měsíců. Tohle už ve mně zůstane napořád. Všem nám moc chybí a bude chybět. Lidi, kteří jej znali, zažívají velkou prázdnotu. Je to stále hodně ožehavé téma, bojíte se cokoli říct.
Připomínáte si Josefa Vašíčka například číslem na helmě nebo dresu?
Mám jeho číslo vzadu na helmě. Pořád je s námi, mám ho neustále v hlavě, v myšlenkách. Bohužel čas vrátit nejde, ale jen tak přejít se tato tragédie nedá.
Plány do budoucna, předpokládám, že byste si rád konečně zahrál play-off...
Následující měsíc bude hodně důležitý, musíme začít sbírat body a poprat se o tu postupovou desítku. Je to jen na nás.
Máte nějaká osobní předsevzetí?
Samozřejmě hrát co nejlépe, ještě pár let na vrcholové úrovni. Pokud možno bez zranění. Jak vidíte, kolikrát to nezáleží jen na vás. Je tam hodně faktorů.
V Brně jste již třetím rokem, jak jste si zvykl na toto město?
Je super, když se vyhrává. Kdybychom opakovali vítězství častěji, bude to ještě lepší. Kometa je v extralize třetím rokem a mančaft stále zraje. Učíme se všichni a já věřím, že vše tady bude za pár let výborně šlapat.
Co se týče smlouvy, po skončení ročníku Vám končí, chtěl byste dál pokračovat v Brně?
Osobně bych rád zůstal, ale nezáleží to jen na mě.