Rozhovory
30.05.2018
B r n o – Mladý útočník Karel Plášek zažil výbornou sezónu, která ho katapultovala až do hlavní nominace na mistrovství světa kategorie U18 v Rusku. V ní si český tým poradil ve čtvrtfinále s Kanadou a bojoval následně o medaile. Přerovský rodák v průběhu nakoukl do několika soutěží. Největší školu zažil ve čtyřech zápasech v rámci nejvyšší extraligové soutěže. Dočkal se spolupráce také se svým tátou Karlem Pláškem starším, když s ním společně ve formaci nastupoval ve WSM Lize. Ve dvaceti odehraných duelech si připsal velmi dobrých devět branek a k tomu přidal dvě asistence. Největším úspěchem je jistě titul s brněnskou juniorkou, ve které strávil podstatnou část sezóny.
Zažil jste letos velmi zajímavou a hlavně povedenou sezónu. Jaká pro vás byla?
Musím říct, že tato sézona pro mě byla užasná a plná krasných zážitků. Nakoukl jsem také do áčka, zahrál si v první lize. Zápasů bylo mnoho i v národním týmu.
Říkáte, že byla nejlepší ve vaší stále začínající kariéře. Na které zápasy budete třeba nejraději vzpomínat?
Ano, byla zatím nejlepší, a jak jsem říkal, zážitků bylo strašně moc. Nejvíc určitě vzpomínám na první zápas v extralize (20. 10. 2017 Kometa - Hradec). Skvělé bylo si zahrát s tátou a ještě doma v Přerově. Potom titul s juniorkou a ještě mistrovství světa. Prostě super rok.
Nastoupil jste do přípravných zápasů Komety, zahrál si Ligu mistrů a také si otestoval úroveň mužské extraligy. Posunulo vás to herně dál v tom smyslu, že jste nabíral zkušenosti mezi dospělými?
Určitě, každý zápas za muže mi toho dal hodně. Viděl jsem, jak se kluci chovají, jakým stylem hrají nebo trénují. Mám se od nich hodně co učit.
Karel Plášek mladší nastoupil k prvnímu extraligovému zápasu 20. října 2017 s Hradcem Králové. Foto: Ivo Dostál.
Také jste hrál první WSM Ligu. Z dvaceti zápasů jste si připsal velmi pěkné statistiky - devět gólů a dvě asistence. Co vám ukázala druhá nejvyšší liga?
Je to dobrá soutěž, hraje v ní spoustu kvalitních hokejistů. V Přerově mi to celkem šlo, jsem rád, že mi tam napadaly nějaké góly. Snad jsem týmu pomohl.
Už jsme to v našem povídání nakousli. Přerově hrál se svým tátou. Byl to váš sen zahrát si s ním v jednom týmu a v jedné lajně?
Bylo to něco nádherného. Byl to můj sen a splnil se mi a myslím si, že i tátovi. První zápas, co jsme hráli spolu, nám vyšel na jedničku. A také to, co nám tam připravili fanoušci a spoluhráči, na to se nedá zapomenout.
Zkuste přiblížit o co šlo?
Fanoušci nás vyvolávali, spoluhráči nás vozili po ledě na ramenou. To bylo nezapomenutelné.
Hodně vám táta radil a sledoval vaše zápasy v dresu Komety? Viděl jsem ho například ve Zlíně nebo Olomouci.
Táta mi radí celý život, o hokeji se bavíme pořád. Jezdí se dívat na skoro všechny moje zápasy a pak je rozebírame.
Otec a syn v jedném týmu a v jedné formaci. Foto: Jan Gebauer.
Letos jste hrál také za národní tým České republiky. Obsadili jste na memoriálu Ivana Hlinky stříbro, účastnil jste se MS U18 v Rusku...
Memoriál byl výborný, sešla se dobrá parta, která si šla za svým cílem. Myslím, že druhé místo bylo pěkným oceněním naší práce. Co týče mistrovství. Po základní skupině asi nikdo nečekal, že by jsme mohli porazit Kanadu, ale jako tým jsme se dokázali semknout a zvládli přes ně postoupit. Bylo to velké překvapení, ale my jsme věřili, že je porazíme. Jen nás mrzí semifinále a duel o bronz. Myslím, že jsme na medaili mohli dosáhnout.
Co plánujete na léto, odpočinek a následně letní příprava s Kometou?
Měl jsem odpočinek, užívali jsem si rodinu a kamarády v Přerově. Od minulého pondělí trénuju s mladší skupinou, od dalšího týdne jsme s celým týmem v plné přípravě na novou sezónu.
