Místo aby si užil zkráceného vánočního volna, nazuje brusle, utáhne brankářskou výstroj a znovu si stoupne mezi tři tyče. „Zklamaný ale určitě nejsem, hrozně se do reprezentace těším. Beru to jako výzvu a možnost, abych se ukázal. Myslím, že naposledy jsem byl na mistrovství světa ve dvacítce,“ vzpomíná gólman Komety na rok 2010, kdy se juniorský šampionát konal v kanadských městech Saskatoon a Regina.
Nejen při této reprezentační akci se aktuálně sedmý nejlepší brankář Tipsport extraligy seznámil se spoluhráči. „Některé znám i z Bánské Bystrice, protože jsme spolu přes léto trénovali. Mnoho je jich ze slovenské extraligy, takže tady problém určitě nebude,“ nebojí se Čiliak přehnaného respektu ze zkušených slovenských bohatýrů, kteří s ním usednou do jedné kabiny.
A co kdyby turnaj vyšel? Šance se ukázat je malá, jeden zápas je příliš krutý. Marek Čiliak je si toho dobře vědom a zálusk na olympiádu v Soči si rozhodně nedělá. Leda, že by… „se všichni hráči zranili,“ směje se třiadvacetiletý hokejista. „Tam asi nepojedu, jsou jistí brankáři z NHL a KHL. Ale po Soči přijde mistrovství světa, takže uvidíme, jak se nám s Kometou bude dařit. Určitě se mohu dostat spíše na světový šampionát než na olympiádu,“ věří Marek.
Šanci rozhodně má, protože jinak by si jej trenér Vůjtek z extraligy, kde odchytal už 21 utkání, nepozval. Jeho úspěšnost zákroků byla krátce po začátku v dresu Komety excelentní, postupem času trošičku klesla. Nyní je na čísle 92,36%. „Bylo to tím, že jsem nebyl ze začátku zvyklý dostávat více než jednu branku. Nevím, co se teď stalo. Inkasuji více branek a i já cítím, že některé góly jsou takové, které bych na začátku sezóny nedostal. Takže se na tom teď snažím pracovat. Věřím, že pomůže reprezentační pauza. Naštěstí sbíráme body, a o to jde hlavně.“