Úvodní hrací den turnaje připadl na pátek 23. března 2012 a páťákům se příliš nevydařil.
Kometa – Příbram 4:8
Kometa – Letňany 1:4
K oběma zápasům se vyjádřil hlavní trenér páťáků Jan Nizner: „Poměrně dlouho jsme s oběma soupeři drželi krok. S Příbramí jsme hráli v polovině zápasu 1:1. Soupeř nám vždy utekl v poslední třetině, kdy jsme na něj fyzicky nestačili. Obě družstva měla výrazněji početnější kádr než my. Příbram byla navíc složená z hráčů dvou ročníků.“
Kometa – Plzeň 5:2
Kometa – Sparta 2:8
O den později už se hráči v modrobílých dresech dočkali kýžené výhry. „Ve zbytku turnaje už jsme kromě Sparty v podstatě vyhrávali. Plzeň byla papírově nejslabším soupeřem, naopak odpolední zápas se Spartou byl jednoznačný. Sparta byla nejlepším týmem na turnaji, nad každým vítězila v podstatě rozdílem třídy. Drželi jsme ji sice na odstup jedné dvou branek, ale v poslední třetině rozhodla. Ale i přes vysoký výsledek to byl proti Spartě jeden z nejlepších výkonů na turnaji,“ připomínal Jan Nizner ostatní výhry týmu z Vršovic (proti Plzni 18:1, proti Zlínu 9:1,…).
Kometa – Zlín 3:1
Kometa – České Budějovice 3:0
Neděle 25. března vzkřísila v hráčích Komety medailové naděje. Po dvou výhrách získala stejně bodů jako Letci z Letňan, kteří však těžili z druhého utkání turnaje, kdy porazili Kometu 4:1. „Poslední den už jsme obě utkání vyhráli. Nejprve jsme letos poprvé asi v šestém nebo sedmém vzájemném utkání porazili Zlín, který jsme měli i v nadstavbě soutěže. Budějovice jsme porazili také a kvůli horšímu vzájemnému utkání s Letci jsme skončili na čtvrtém místě,“ mrzelo hlavního trenéra.
Sestava Komety na turnaji: Kašpar Filip – Mikulík Matěj, Klimeš Filip, Masár Pascal, Bartoš Marek, Sedláček Tomáš, Sedláček Jan – Rašovský Václav, Konečný Jakub, Orsech Richard, Konečný Tomáš, Vašíček Dominick, Typlt Jiří, Aleshin Mikhail, Holemý Jan. |
„Na turnaji byly vesměs kvalitní týmy, chyběly možná Pardubice a Karlovy Vary. Všechna družstva (kromě domácí Příbrami) navíc byla poskládána v čistém ročníku 2001, což my jsme měli také. Vlastně to máme půl na půl s hráči ještě o jeden rok mladšími. Zápasy pro nás byly kvalitnější, protože konfrontace byla lepší, než v závěru nadstavbové části dlouhodobé soutěže, kde jsme hráli na smíšená družstva. V nadstavbě bývali i víc jak o rok starší kluci, což bylo poznat,“ popisoval trenér hlavní pozitiva závěrečného turnaje. Také jej těšilo, jak k němu jeho svěřenci přistoupili: „Kluci odvedli slušnou práci, makali. Zadařila se nám i souhra, vyhověli si. Po určitých interních problémech se v mančaftu páté třídy odvedl v uplynulém roce kus práce.“
Pokud by měl Jan Nizner vypíchnout hlavní bod celé sezóny, neváhal by a poukázal na sestavení dvou týmů v jediném ročníku. „Bylo pro nás důležité, že jsme se tak rozhodli a pracovali se dvěma družstvy, velkým počtem hráčů. Byly mezi nimi velké výkonnostní rozdíly, což přinášelo komplikace v tréninku, protože oba týmy trénovaly společně. Dvě skupiny měly rozdílné potřeby z pohledu obsahů tréninků. Snažili jsme se dělat vše pro to, aby šli všichni nahoru, abychom nikoho nebrzdili, neomezovali. Abychom měli kontinuální vývoj. Výstup ze sezóny je slušný. Z druhého družstva se nám totiž podle mě podaří vytáhnout určitou část hráčů, kteří se přidají k prvnímu a vytvoří se kompaktní celek pro další sezóny, což byl hlavní cíl sezóny,“ říká závěrem hlavní trenér páté třídy v sezóně 2011/2012 Jan Nizner.