Pod stropem haly nově visí dres sedminásobného mistra republiky Slavomíra Bartoně

Dlouholetý střední útočník Komety Brno patřil k jejím zakládajícím členům. Jeho hokejová pouť začala v Sokole Kuřim a přes HC Černou Horu a poválečný SHK Žižka Brno, účastníka Moravské divize, se dostal do ligových SK Židenice. V roce 1950 narukoval do ATK Praha (předchůdce Dukly Jihlava), po dvou letech se vrátil do Židenic. Jeho angažmá však trvalo jen jednu sezónu. V roce 1953 se stal jedním ze zakladatelů RH Brno. V prvním roce nastupoval v útoku s Bohumilem Proškem a Zdeňkem Návratem, ale v dalších sezónách vytvořil trojici s Vlastimilem Bubníkem a Bronislavem Dandou. V roce 1954–1955 byl šéfem trenérské rady starších Komety.

Po příchodu Václava Pantůčka se Bartoň stěhoval do třetí řady a v roce 1960 se chytal ukončit hráčskou kariéru a plně se věnovat trenéřině. Osud a hlavně rozsáhlá marodka v kádru Komety však rozhodly jinak: od prvního kola převzal tým Vladimír Bouzek a Slavomír Bartoň si hráčskou kariéru prodloužil ještě o dvě sezóny, byť v té druhé nastoupil jen ke dvěma zápasům. Poté zamířil do Itálie, kde hrál a trénoval v klubu Rex Cortina a zároveň v národním týmu Itálie.

Slavomír Bartoň a Vladimír Nadrchal. Foto: archiv.

Po dvou letech se vrátil domů, ale trenérskou premiéru si odbyl v Gottwaldově. V roce 1966 nic nebránilo tomu, aby převzal první tým ZKL Brno. Jeho návrat si vyžádala drtivá většina hráčů. Bartoň naordinoval tvrdou přípravu, ale generační výměna kádru, nestálost formy a nepřízeň pánů výborů zapříčinily jeho odvolání. Za Bartoně se postavila celá kabina v čele s kapitánem Vaňkem, ale nebylo to nic platné.

Rodák z Lipůvky u Brna Slavomír Bartoň šel trénovat do Českých Budějovic, ve kterých působil s přestávkou celkem šest sezón a nesmazatelně se zapsal do kronik tohoto klubu. Mimo jiné pod ním nastupovali Jaroslav Pouzar a Miroslav Dvořák. Slavomír Bartoň dále působil v Itálii (Cortina Doria), po skončení angažmá v Budějovicích převzal národní tým Polska, dále působil v brněnském Ingstavu, Žďáru nad Sázavou, Hodoníně a slovenské Nitře. Posledním trenérským angažmá byl juniorský národní tým Itálie, kde se skončila trenérská kariéra jedné legendy.

Slavomír Bartoň (12. ledna 1926 - 16. ledna 2004)

Post: centr
Číslo dresu: 5

Kariéra v Kometě: 8 sezón (1953–1961). Odehrál celkem 156 zápasů, dal 128 gólů. Získal sedm titulů mistra ČSR (ČSSR).

Kariéra jinde: Odchovanec Černé Hory hrál významnější roli už v SK Židenice (1948–50) a ATK Praha (1950–52). Celkem v nejvyšší soutěži 213 zápasů, 188 branek.

Kariéra v reprezentaci: Reprezentoval 63x, dal 56 branek, účastník 6 MS (1952, 1953, 1955–58, z toho olympijské hry 1952 v Oslu a 1956 v Cortině d’Ampezzo).

Kariéra trenérská: Na ZOH v Cortině d’Ampezzo si získal sympatie v tamní hokejové komunitě a vrátil se na Apeninský poloostrov jako trenér. Nejdříve vedl Cortinu, ale pak i reprezentační tým Itálie (1962–64). Pak se vrátil do republiky a vedl Gottwaldov, ZKL Brno a Motor České Budějovice. V letech 1978–80 se stal koučem polské reprezentace a v 80. letech trénoval postupně Žďár nad Sázavou, Hodonín a Nitru. V sezóně 1986/87 vedl juniorský tým Itálie.

Charakteristika: Jeden z tzv. „rybníkářů“, hokejistů, kteří začínali na přírodním ledě v Lipůvce u Brna, Kuřimi a Černé Hoře, se stal centrem legendární formace 50. let Bubník, Bartoň, Danda. Důrazný bojovník, velký střelec s jednou z nejtvrdších střel své doby. Byl jedním z posledních obojživelníků, kteří hráli na vrcholové úrovni i fotbal, jako záložník nastupoval v první lize za SK Židenice (1947–49) a ATK Praha (1950–52). Jako hráč i trenér byl impulzivní, extrovertní typ, který dokázal nabudit velmi dobrou atmosféru v kabině. Jeho syn Milan hrával také nejvyšší soutěž, mimo jiné za Kometu, České Budějovice, Jihlavu a Ingstav Brno.