Dlouhé minuty nepřicházely žádné větší šance, a tak se zdálo, že se do kabin půjde po první periodě bez branek. Poté se ale podařilo rozjet akci, která tuto možnost vyvrátila. „Dojížděl jsem do útočného pásma, přede mnou byl Tadeáš Beroun a zavážel puk do útočného pásma. Sice ho ztratil, ale já se to tam snažil doklepnout a naštěstí to padlo do brány,” popisuje Šichtař celou situaci jeho očima.
Ani ve druhém dějství nedali dorostenci Porubě moc příležitostí na to si puk osahat. Hráli sebevědomou hrou, v níž neustále zásobovali porubského gólmana střelami. I tak se ale našly momenty, kdy Porubští kousali a Kometa se s nimi musela potýkat. „Myslím si, že pro beky bylo napadání Poruby určitě nepříjemné. Naštěstí se nám takové situace dařily řešit a vždycky jsme se pak dostali zpátky do útočného pásma. Tam to bylo o něco lehčí, ale napadali pořád dokola, takže jsme celou dobu museli hrát naplno a nesměli nic vypustit. Po druhé třetině jsme vedli už 2:0, ale nebyli si pořád prakticky vůbec jistí, jestli to dotáhneme do konce. Poruba nebyla lehkým soupeřem, ale naštěstí se nám povedlo ještě dva góly dát a dopadlo to dobře.”
Foto: Daniel Kinc
„Věřili jsme si. Možná nás trošku shazovalo, že jsme nedali těch gólů víc. Ale jinak jsou to zasloužené tři body. Pořád jsme opakovali to stejné. Hodně nám pomohl i Honza (Jan Kotas, pozn. red.) v bráně. Měl tam pár dobrých zákroků a zaslouženě si to vychytal,” hodnotí výsledek a zároveň odkazuje i na gólmana, bez kterého by to nešlo. Nepostradatelní jsou také hráči v poli, kteří se prosadili v tomto utkání hned čtyři. „Na tréninku hodně střílíme, což je dobře. Všichni se pak dokážou prosadit a není to postavené na jedné nebo na dvou lajnách. Když je potřeba, může dát gól kdokoliv."
A co se hráčům honilo hlavou, když od fanoušků slyšeli pokřik “dejte jim bůra”? „Jo, snažili jsme se tu pětku dát. A nejen tu, taky co nejvíc gólů,” usmívá se při vzpomínce na konec utkání Oliver Šichtař.