I proto se snažil řádně využít všech tréninkových možností, kterými brněnský hokejový klub disponuje. „Každý by měl jít do přípravy naplno. Je jasné, že se někdy přihodí zranění a nemůžete dělat všechno. Ale když jste zdraví, můžete přípravu absolvovat, byla by škoda, nejít do ní naplno. V sezóně se z ní těží a člověk toho může využít. Naše příprava byla hodně kvalitní. Navíc na poslední dva týdny přijel kondiční trenér z Kanady, který nám dal také hodně,“ pochvaloval si rodák z Hodonína.
Když už hráči nemohli, pomohli si vtipem, který jim dal motivaci k překonání namáhavých zátěží. „Sranda musí být vždycky. Týden v Táboře byl víceméně určený na to, abychom stmelili partu, protože nových kluků je dost. V Brně byla vždycky dobrá parta, takže srandy máme dost,“ říkal Michal, jenž se kvůli hostování v Praze zatím nesetkal s vyhlášeným šprýmařem Martinem Falterem. „Je pravda, že jsme se v Brně minuli. Byl jsem upozorňován, že má dobré vtípky. Ale hned na prvním tréninku jsem byl překvapený, jaké fóry tahá z paty. Ale je tu víc kluků, kteří srandu umí a dělají ji rádi. Z nových třeba Hanzi,“ zmiňuje mládežnický reprezentant Jana Hanzlíka, s nímž by klidně mohl naskočit v obranné dvojici.
Kromě „Hanziho“, jak se v kabině Janu Hanzlíkovi přezdívá, vyztužili obranu ještě David Nosek, Petr Kuboš nebo Ondřej Dlapa. „Musím říct, že přišli hodně kvalitní obránci. Podle mě bude v obraně přetlak. Bude kvalitní. Navíc příchodem Libora Pivka je dobrý i útok. Teď už jen záleží, jak si to všechno sedne,“ vykládá dvaadvacetiletý obránce, jenž zatím neřešil, s kým by chtěl hrát.
V posledních dnech ho kromě konce letní přípravy mohl potěšit také fakt, že se stal nejvšestrannějším sportovcem Komety. „Snažil jsem se jít do všeho naplno, a že to tak vyšlo, je asi štěstí,“ usmíval se. „Hodně mě bavil fotbálek, florbal. Také tenis, který hrávám i ve svém volnu. Hráli jsme také basketbal, ale ten mi moc nejde.“ Zde mu hrálo do karet, že právě neoblíbený sport nebyl součástí šestidisciplínového zápolení.
Tak jako tak si za vítězství nemůže nic koupit. Vhod by přišly možná dny dovolené navíc. Ale nic podobného jako odměna vypsáno nebylo. „Bohužel. Uvidíme, jak to bude příští rok. Starší hráči by mohli něco takového navrhnout,“ smál se Michal Kempný, jenž si na návrat do Brna nemusel dlouze zvykat. „Strávil jsem zde už nějakých pět nebo šest let. V Praze jsem byl rok, určitě mi přirostla k srdci, ale tady na Moravě jsem doma,“ říká 184 cm vysoký hokejista.