Juniorský hokej
30.01.2014
B r n o – Po prohře se Spartou se junioři v další utkání proti pražskému týmu vrátili na vítěznou vlnu. Slavii porazili 4:2. O rozhodující třetí branku se velkou měrou postaral šikovný útočník Tadeáš Král, který po samostatném průniku přihrál před prázdnou branku střílejícímu Pelikánovi. Právě Krále, jednoho z nejmladších hráčů týmu Pavla Pazourka, jsme po zápase poprosili o jeho zhodnocení.
Proti Spartě to nevyšlo, proti Slavii už ano. Jaká byla cesta k vítězství? Oproti včerejšku se nám zápas povedl. Včera jsme v poslední třetině nehráli a soupeř otočil. Konec se nám nepovedl. Dnes jsme už hráli všechny tři třetiny.
Ten rozdíl byl tedy v tom, že jste udrželi koncentraci po celý zápas? Určitě. Proti Slavii jsme hráli šedesát minut v kuse, snažili jsme se, bojovali jsme. Akorát jsme měli menší výpadek ve druhé třetině, kdy jsme dostali vyrovnávací gól. Jinak jsme šlapali celou dobu.
V poslední minutě při power-play vstřelila Slavia kontaktní gól. Báli jste se ještě o výsledek? Jak se to vezme. Já jsem třeba určitě týmu věřil, že už nám tam gól nespadne a že to udržíme. Zbývalo nějakých čtyřicet sekund. Nicméně jsme to nepodcenili, dohráli to do konce a vlastně ještě sami dali gól do prázdné.
O rozhodující branky ve třetí třetině se postarali jiné útoky, než ten první s Raškou a Mrázkem, kteří obstarávají velkou porci vašich gólů. Vnímáte to? Je to tak, dnes byla trochu změna v tom, kdo střílí góly. Prosadili se i hráči, kteří normálně góly nestřílí, což je dobré. Že v tom týmu není jen pár hráčů, co dávají góly. Ukázali se i ostatní.
Tys po pěkné samostatné akci přihrával na třetí gól před prázdnou branku Milanu Pelikánovi. Předtím jsi z podobné pozice střílel a trefil jsi tyč. Bylo i to důvodem, proč jsi tentokrát ještě hledal spoluhráče? Je pravda, že do tyčky jsem předtím střílel. Ale ani jsem o tom nepřemýšlel. Při té gólové akci jsem neměl moc prostoru ke střele, tak jsem radši nahrál, protože jsem viděl volného hráče. Tak jsem toho využil a spoluhráč dal gól.
Se Spartou jste prohráli po předchozích šesti výhrách. Proti Slavii jste se ale hned vrátili na vítěznou vlnu. Je to povzbuzení? Tak jednou jsme prohrát museli. Série výher nemůže být věčná. Možná čím dřív to přišlo, tím líp. Aspoň jsme si to uvědomili a zase začneme vyhrávat.
Trenér Slavie říkal, že to byl takový bezstarostný hokej a bylo znát, že oba týmy už mají jistou nadstavbu o play-off. Souhlasíš? Asi ani ne. My s klukama vůbec neřešíme, jestli máme něco jisté, nebo ne. Což je myslím dobře. Žádného soupeře nepodceníme a makáme pořád stejně. Ať je ten soupeř poslední, nebo první.
Čeká vás dvoutýdenní reprezentační pauza. Už víte, jaký budete mít program? Myslím, že budeme trénovat jako vždycky. Žádná velká změna asi nebude. Hrajeme potom ještě dva zápasy, takže musíme nějak dokončit tu základní část. Nemyslím, že bude nějaká velká změna v tréninkových jednotkách.
Ty hraješ za juniorku prvním rokem. Jaká je Noen extraliga soutěž? Správně bych měl hrát ještě za starší dorost. Ale tím, že kluků těch juniorských ročníků je tady málo, tak nás posunuli výš. Zatím jsem letos neodehrál moc zápasů za starší dorost, nedokážu tedy až tak porovnat rozdíl v těch soutěžích. Každopádně ten rozdíl tam je. Fyzické parametry těch hráčů jsou někde jinde.
