Hokejista s číslem 69 na drese působil jako vždy uvolněně a jal se hned do hodnocení napínavého duelu. „Myslím, že to byl skvělý zápas. Tempo, nasazení. Lidé, kteří přišli na stadion nebo viděli zápas v televizi, tak museli být spokojení,“ a to nepochybně byli, k vidění bylo opravdu skvělé utkání.
Známý hokejový raubíř je na stadiónech soupeřů vždy terčem domácích fanoušků, kteří mu zrovna neprojevují nejsrdečnější sympatie, nejinak tomu bylo i v Kajot Areně. „Fandí mi, co na to říct (úsměv). Vždy když někdo na někoho křičí, tak je to na ty dobré hráče. Já to beru. Lidi si zaplatili lístky, jdou fandit svému týmu. A že někoho nemají rádi, to beru. Nepřemýšlím nad tím, soustředím se sám na sebe,“ hodnotil s nadhledem a chladnou hlavou reakce fanoušků Komety na jeho osobu.
Zápas byl dlouho v moci brankařů, po dvě třetiny viděli diváci pouhý jeden gól. „Skvěle chytali, Áda i Hovi chytali parádně. Krásný zápas, jednou jsme tahali my, jednou Brno. Myslím si, že vyhrál šťastnější tým. K jednomu z brankařů se vázala i další otázka a to samostatné nájezdy. V nich se představil i Radek Duda a na Sasu Hoviho chystal pořádnou kulišárnu, když se rozjel s pukem, který pak nechal mimoděk nečekaně klouzat k pravé tyči, zatímco dokončoval pohyb na fingovaný blafák. „Kluci zkoušeli, co se dalo. Já jsem jen čekal, jestli mě trenér určí a určil. Měl jsem v hlavě, co udělám. Čekal jsem, že Sasu půjde se mnou, že trochu vyjede, ale on zůstal stát úplně na čáře. I tak to tam málem spadlo. Jak říkám, se štěstím. Sasu chytal dobře. Možná jsme si ho mohl trochu víc připravit, moje chyba,“ analyzoval svůj neproměněný nájezd, leč s velmi vtipnou a chytrou myšlenkou.
Finský gólman zachytil puk před brankovou čarou na poslední chvíli. „Štěstí přeje připraveným. Dlouho jsem tu fintu nedělal. Myslím, že naposled na Karjale. Pak se se mnou Vláďa (trenér Vladimír Růžička pozn. red.) nebavil asi dva dny,“ usmívá se a následně dodává: „Pak myslím v roce 2000 a to byl gól roku ve Western Hockey League.“
Přes noviny proběhlo ze strany Komety trochu hecování, jak to vnímali plzeňští hráči, prozradil Radek následovně. „Vlasy něco četl, já se divím, že Kuba (Jakub Koreis pozn. red.) vůbec něco říká. Já myslím, že máme dobrý tým. Kluci si věří a vědí, čeho bychom chtěli v sezóně dosáhnout. Je jedno, jestli se jednou daří naší pětce, pak druhé, třetí, čtvrté. Jsme tým a snažíme se hrát, co nejlépe. Podali jsme dobrý výkon, neměli jsme žádné minely nebo, že bychom dělali nějaké hrubé chyby. Zápasu slušela remíza, štastnější si pak vzal bohužel bod navíc. Nás to mrzí, bylo by pěkné jet domů s dvěma.“
Poslední dotaz padl na stav Tomáše Vlasáka, který musel kvůli zranění odstoupit v průběhu utkání. „Žárovka bude dobrý, fyzioterapeuti ho dají do kupy,“ pravil dvoubodový útočník neoblomným a napolo žertovným způsobem, což svědčilo o jediném, že to nebude nic vážného. Jak posléze potvrdil asistent trenéra Milan Razým na tiskové konference, jedná se o naražený bok a plzeňský sniper by Plzni neměl v dalších utkáních chybět.