V nájezdech přede mnou jede obvykle patnáct hráčů, smál se Hubáček

Jste po průběhu utkání hodně spokojení?
Bylo vidět, že má Plzeň fakt výborný mančaft. První třetinu byla lepší, zaslouženě vedla. Chyběl nám takový ten důraz, pohyb a především klidný přechod do útoku. Pokud má tým dobrý přechod do útoku, pak si vytváří šance, je na puku, dělá hru. To byla v první třetině Plzeň. O přestávce jsme si řekli, že to musíme daleko více zjednodušit a jít více do pohybu.

Od druhé třetiny bylo vidět, že jsme si vypracovali dost šancí. Bylo to však dlouho bez branek. Až dal pak Leoš Čermák ten gól. Taková střela na bránu, propadlo to tam, ale každá se počítá. V takovém zápase tento gól člověk potřebuje.

Nebyli jste z toho nervózní, že góly nepřicházely?
Na nervy je času dost. Je druhé kolo. Tím, že jsme ve druhé části měli šance, věřili jsme, že je otázkou času, kdy gól dáme. Že není možné, abychom hráli s nulou celý zápas. Byla škoda zbytečného gólu na 1:2, ale je moc dobře, že jsme bod po šedesáti minutách uhráli.

Proč jste šel na nájezd až jako šestý v pořadí? Nemohl jste jít dřív?
Když jsem šel na první nájezd, Roman Erat říkal, že už musí být mančaft hodně v krizi, když jdu na nájezd já (smích). Říká se, že když se jedou penalty, odjede nejdřív patnáct hráčů, pak já, pak dalších deset, pak jede Dlouhán a pak už není nic. Vážně jsem moc rád, že jsem gól dal a přispěl k vítězství.

Když jste odjel první nájezd, bylo hned jasné, že pojedete i druhý?
Nebylo. Po tom prvním jsem byl ještě v emocích. Byl jsem takový malý mistr světa. Trenér mi říkal, abych jel hned druhý, než nad tím začnu přemýšlet. On má narozeniny a já mu chtěl udělat radost.

Už jste panu Venerovi stihl popřát?
Ne, to ne. On mi řekl, že se mi omlouvá. Ale aby to nevyznělo blbě, tak trenér se omlouval hráči jen kvůli tomu, že je v kabině dobrá atmosféra. Je to nejen díky vítěznému utkání a slušnému dvojkolu, ale prakticky celkově díky celému týmu, kabině, která se dala od letní přípravy dohromady.

Adama Svobodu znáte možná ještě z Brna. Měl jste díky tomu při nájezdech nějakou výhodu?
Ježiš já nejsem Teemu Selanne, abych si chystal výhodu. Jedu, na červené si to rozmyslím a udělám to.

Je tu nyní na nájezdy nový Kamil Brabenec?
Nebudeme se pouštět do větších akcí. Až zase bude příště remíza, tak půjdou kluci, kteří to fakt umí. Na tréninku jsou borci jako Pospec, Leoš nebo Hrouda, kteří ty góly dávají nechci říct jeden za druhým, ale fakt hodně často. Jsem vážně až na druhém konci.

Co říkáte tomu, že jste porazili v prvních dvou zápasech dva favority extraligy?
Z prvního dvoukola jsme měli takový zdravý sportovní respekt. Třinec i Plzeň budou přeci jen patřit ke špičce ligy. O to hezčí je, že jsme získali pět bodů. Může nám to jen posílit zdravé sebevědomí, že když odvedeme poctivý výkon s nasazením, můžeme hrát i bodovat s každým. Na druhou stranu nabít hubu si může člověk strašně rychle. Toto je cesta, jak musíme hrát, abychom byli úspěšní a sbírali body.

Kde jste vyštrachal červený dres bývalého Zbrojováka Holomka, který jste si na sebe oblékl při děkovačce divákům?
Měl jsem ho rád. Byl to nejpoctivější hráč Boby Brno devadesátých let a zároveň nejoblíbenější naší rodiny. Nedávno jsme spolu seděli a já jsem po něm chtěl jeho dres s věnováním, tak mi ho dal a s přibývajícím počtem snězených řízků a vypitých piv jsem mu řekl, že až rozhodnu zápas, nebo dám hattrick, že si vezmu jeho dres a vyjedu na děkovačku. Hattrick to už je pro mě zase úplně jiná meta, takže jsem si ho vzal teď. Byli jsme spolu na fotbale, ale na hokeji asi nebyl. Ale ta fotka někde bude, takže já si ji vygooglím a pošlu mu mmsku.