Na úterní setkání, které proběhlo v areálu Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně, se dostavilo celkem 150 dětí ze tří brněnských škol. Český národní tým reprezentovala šestice Ondřej Pavelec, Jakub Štěpánek, Ondřej Němec, Jiří Novotný, Petr Hubáček a Jakub Voráček. Celé odpoledne se neslo ve velice přátelské atmosféře, pro tělesně a mentálně postižené děti byla návštěva hokejových hvězd příjemným zpestřením.
Ačkoli mají čeští hokejisté aktuálně velice nabitý program, malým brněnským dětem se téměř dvě hodiny s chutí věnovali. Na úvod setkání se každý z českých reprezentantů mladým fanouškům představil, velký aplaus sklidil zejména útočník brněnské Komety Petr Hubáček. Následovala krátká hudební a taneční vystoupení samotných dětí, která hokejisty zaujala. „Moc se mi to líbilo, měli to hezky připravené,“ pochvaloval si dobře naladěný Jakub Voráček.
V hlavní části programu se členové národního týmu rozdělili na dvojice a několik desítek minut vedli s brněnskými dětmi živou diskuzi. Témata hovorů byla opravdu různorodá, po úvodních rozpacích se děti osmělily a ptaly se hráčů opravdu na cokoli. „Jaké jídlo máš nejraději?“ vyhrkla jedna z dívek směrem k Jiřímu Novotnému. „Určitě smažák,“ vypálil bez rozmýšlení útočník kazašské Astany. „A nejraději jen s bramborami, to je prostě klasika,“ dodával s úsměvem.
V místech, kde seděl Petr Hubáček, se živě diskutovalo o brněnských sportovních oddílech. „Co říkáš na Zbrojovku? To je bída, viď?“ tázal se útočníka Komety jeden ze starších chlapců. „No, nejde jim to. Ale třeba se ještě zachrání. A pokud ne, nic hrozného se nestane. Lidí bude na stadion chodit pořád stejně, oni navíc odehrají více zápasů se soupeři tady v okolí,“ zněla odpověď loňského mistra světa ze šampionátu v Kolíně nad Rýnem a Mannheimu.
Někdy až překvapilo, jak dobře brněnské děti české hokejisty znají. „Slyšel jsem, že máš rád anglický fotbal. Komu fandíš? Chystáš se v létě na nějaký zápas?“ zeptal se další z chlapců. „Mám rád Arsenal, na fotbal určitě chystám. Rád bych se podíval na Liverpool a Tottenham,“ odpovídal s úsměvem Petr Hubáček. U stolku, kde seděli brankář Ondřej Pavelec s obráncem Ondřejem Němcem se čile rozebíraly hokejové záležitosti. Řeč se po chvíli znovu stočila k brněnské Kometě. „Ondro, co jsi říkal na Kometu? Ještě začátkem prosince byli druzí a nakonec se nedostali ani do play-off. Moje srdce krvácí,“ vykládal Pavelcovi muž středního věku. „Ze zámoří jsem to sledoval jen zprostředkovaně, ale je to škoda. Udržet si špičkovou výkonnost není jednoduché,“ reagovala opora Atlanty Trashers, která bude na slovenském šampionátu českou jedničkou.
Rovněž o českých brankářích se v úterý odpoledne hovořilo. „Kde je vlastně Tomáš Vokoun?“ tázal se jeden z malých fanoušků. „Zůstal v Americe, potřebuje vyřešit nějaké záležitosti. Musíme to zvládnout bez něho,“ odpověděl Ondřej Pavelec. „A Hašek?“ zněl další dotaz. „Ten je asi taky v Americe, odpočívá po náročné sezoně,“ usmál se kladenský rodák, který si spolu s dalšími reprezentanty návštěvu očividně užíval. Na závěr setkání proběhla sportovní soutěž mezi dětmi všech tří zúčastněných škol a českými hokejisty.
Nutno podotknout, že těsným rozdílem vyhrály brněnské děti, které pak od hokejistů převzaly medaile. Ocenění bylo i za to, že celý rok pomáhají jiným dětem z dětských domovů a diagnostických ústavů a dalších center. Šestice reprezentantů malým fanouškům mimo jiné dovezla i šály, dresy, plakáty, podepsané kartičky a mnoho dalších suvenýrů. Závěr úterního odpoledne tak provázela výborná nálada. Hokejisté odjížděli s dobrým pocitem, že brněnské děti potěšili. Mladí fanoušci byli z návštěvy svých idolů viditelně nadšení. „Myslím, že se to povedlo. Takové akce mám rád,“ uzavřel útočník Columbusu Blue Jackets Jakub Voráček.
Své hodnocení připojil i Michael Svoboda spolupořadatel a zástupce zúčastněných škol: „Úvodem bych chtěl ocenit, že si hráči udělali na setkání čas. Setkání s hráči bylo pro všechny děti velkým dnem a odměnou. Postižení musejí v podstatě každý den trénovat a rehabilitovat, aby mohli třeba vůbec chodit, každý den musí svádět různé osobní souboje. V tomto je jejich život podobný životu vrcholového sportovce, a toto téma bylo jedním z hlavních při rozpravách s hokejisty. Pro děti bylo nejdůležitější osobní setkání, blízký kontakt s někým, koho vídají spíše v televizi. Nejdůležitější bylo, že si mohly s hráči popovídat o věcech, které je trápí, ale i baví. Zjistily, že mají hodně společného, a to jim pomůže v jejich dalším boji s postižením a v dalším životě. Závěrem, jedna z mnoha věcí, kterou mají tyto děti a naši hokejoví reprezentanti společné – Pomáhají druhým a dělají radost svým kamarádům. Tak ještě jednou všem děkuji a přeji hráčům, aby se jim dařilo.“
BLIŽŠÍ INFORMACE O ŠKOLÁCH:
Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně, Kociánka 6
Kociánka je otevřené zařízení pro týdenní a celoroční pobyt dětí a mládeže. Poskytuje služby sociální péče a podporu dětem a mládeži s tělesným a druhotným mentálním postižením, které podstatně snižuje normální způsob jejich výchovy, vzdělání a přípravy na povolání. Příprava na sociální začleňování a povolání je realizována ve spolupráci se speciálními školami, brněnskými středními a vysokými školami.
Základní škola speciální Ibsenova
Základní škola speciální Ibsenova vzdělává žáky s mentálním postižením v rozsahu povinné školní docházky. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga společně s vychovatelkou nebo osobní asistentkou. V současné době má škola 6 tříd . Ve všech třídách se žáci vzdělávají dle Vzdělávacího programu pomocné školy, Rehabilitačního vzdělávacího programu nebo dle individuálních vzdělávacích plánů vycházejících ze vzdělávacích programů MŠMT.
Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené
Státní střední odborná škola zajišťující výuku dvouletých a tříletých oborů brašnářské a sedlářské práce, šití oděvů, zahradnické, květinářské a aranžérské, elektrotechnické a strojně montážní práce, zámečnické práce a údržba či provoz domácnosti.