S výkonem v reprezentaci jsem spokojený tak napůl, říká Jan Wasserbauer

Z utkání s Třincem nakonec neberete ani bod. Jak jsi zápas viděl?
Myslím, že jsme byli lepším týmem, než Třinec. Bohužel jsme ale neproměnili šance, které jsme si vypracovali. To jako vždycky rozhodlo.

Na konci druhé třetiny na tebe byl zákrok, po kterém byl třinecký Kasperlík vyloučen do konce utkání. Jak se to seběhlo?
Mohli jsme jít do přečíslení tři na dva, viděl jsem tam spoluhráče. Z druhé strany mi tam vlétl obránce, já jsem se snažil mu vyhnout a on mě trefil kolenem.

Třinecký trenér Juřík pochválil svého gólmana Šimbocha. Byl velkou překážkou?
Chytal výborně. Měli jsme spoustu šancí, i když ne třeba úplně vyložených. Byly to spíš střely z dálky, on toho ale moc neviděl. Určitě mu také pomohlo štěstí.

Oceláři jsou druhým týmem extraligové tabulky. Bylo to na ledě znát?
My jsme do zápasu nastoupili s tím, že budeme hrát do těla, že je budeme atakovat. Vážně si myslím, že jsme předváděli lepší hokej než oni. Přesto to bohužel nevyšlo.

Včera jsi hrál za áčko a s Litvínovem jste prohrávali 0:3 stejně jako dnes s Třincem. Vzpomněl sis na to?
Já jsem to klukům říkal. Celou dobu jsem věřil. Třinec toho moc neměl a dal takové šťastné branky. Stále jsem věřil, že utkání otočíme.

Dnešním utkáním skončila první polovina základní části, ve které se s každým týmem utkáte jednou doma a jednou venku. Jak jste zatím se sezonou spokojení?
Spokojení asi nejsme. Mohlo by to být lepší. I když samozřejmě i horší. Ale my chceme hrát nahoře, ne takhle ve středu. Musíme se prát o první příčky.

Zápasy hraješ za áčko i juniorku. Jak to máš s tréninkem?
Jak kdy. Záleží na tom, co mi řeknou trenéři. Já vlastně nikdy dva dny předem nevím, jestli půjdu hrát za áčko nebo za juniorku. Podle toho, jak se rozhodnou trenéři, jdu na trénink s áčkem nebo juniorkou.

Reprezentační pauzu jsi strávil s dvacítkou na turnaji ve Švédsku, kde jste bohužel třikrát prohráli. Jak na akci budeš vzpomínat?
To bylo podobné jako dnes. Vůbec jsme nedávali góly. To stejné se stalo i reprezentaci devatenáctiletých nebo osmnáctiletých. Dali jsme dvě branky za celý turnaj a s tím nemůžeme hrát.

Právě pořadatelské Švédsko je poslední dobou dáváno za vzor práce s mládeží. V čem je největší rozdíl mezi Švédy a vámi?
To se těžko hodnotí. Oni byli rychlí, silní na puku, šikovní v osobních soubojích. A také si hodně věřili. Když jsme přišli na to, že s nimi můžeme hrát, tak jsme také začali. Ale začátky zápasů byly špatné.

Jak ses na turnaji cítil po osobní stránce?
Řekl bych, že jsem nic nezkazil, na druhou stranu jsme toho dopředu moc nepředvedli. Já jsem byl se svým výkonem spokojený tak na půl. Nevím, jak to vypadalo z tribuny.

Jde porovnat zápas seniorské extraligy s utkáním mládežnických reprezentací?
Dvacítky jsou určitě rychlejší na bruslení. Ale chlapi jsou zase mnohem rychlejší myšlením. Ve dvacítkách je to spíš o lítání, o přesném dodržovaní taktiky. V extralize se hraje hlavně hlavou.