A Team HC Kometa
10.08.2011
B r n o - Jen těžko se hledají slova. Po Jaroslavu Jiříkovi se hokejová veřejnost musí vyrovnat s další krutou zprávou - ve věku 65 let dnes ve čtyři hodiny ráno zemřel legendární obránce Oldřich Machač, trojnásobný mistr světa a člen Síně slávy IIHF. Obránce, který proslul tvrdými bodyčeky a zvítězil v mnoha hokejových bitvách, v té poslední podlehl - nad jeho síly byla vážná nemoc.
Jako kdyby v tomto pošmourném létě neměl být smutným zprávám konec. Není tomu tak dávno, co se při tragické nehodě zabil Jaroslav Jiřík, první Čech v NHL. Další rána přichází nyní - jeho dlouholetý spoluhráč Oldřich Machač, který na jaře oslavil pětašedesáté narozeniny, právě ukončil svou pouť životem.
Ta začala těsně po druhé světové válce v Prostějově. Zde Machač poprvé obul brusle a absolvoval první hokejové bitvy. Vojnu strávil v dalekých Košicích, poté po něm sáhlo Brno. A právě s Brnem se pojí nejkrásnější hokejové roky tohoto řízného beka.
A to navzdory tomu, že zlatá éra brněnského hokeje skončila a titulu se Machač již nedočkal. Vše si vynahradil na mezinárodní scéně. S týmem ZKL totiž dobyl (v pořadí třetí) triumf v Poháru mistrů evropských zemí. Mohl získat i další, nebýt srpnových událostí - díky nim ovšem československé, finské a švédské celky z dalšího ročníku odstoupily.
To už Machač sbíral medaile na reprezentační úrovni. Byl u památných výher nad Sovětským svazem v roce 1969, o tři roky později poprvé dobyl zlatou medaili a stal se zároveň členem All Star Teamu turnaje, v letech 1976 a 1977 přidal další dva nejcennější kovy. K tomu tři medaile z olympiády a dalších sedm ze šampionátů (poslední, stříbrná, v roce 1978). S výjimkou zmíněného posledního turnaje nastupoval po boku Františka Pospíšila. Když byl na ledě, soupeř si musel dávat velký pozor. Machačovi se ne neprávem přezdívalo "Mistr bodyčeků". Ve 293 utkáních jich rozdal nepočítaně. Pro přesnost - více zápasů v národním dresu odehrál jen Jiří Holík. I v kolonce reprezentačních branek se skví úctyhodné číslo - Machač konto soupeřů zatížil sedmatřicetkrát.
O svém umu přesvědčil i hrdé Kanaďany. V premiérovém ročníku Kanadského poháru totiž Čechoslováci překvapili a dokázali dokráčet až do finále. V základní části Kanadu dokonce porazili, ve druhém finálovém boji pak podlehli až v prodloužení. I tyto ostré a peprné boje absolvoval Machač po boku Františka Pospíšila.
Svou kariéru zakončil řízný bek v německém Rosenheimu. Jako jeden z mála hokejistů se po pověšení bruslí na hřebík hokeji nevěnoval, byť nadále pečlivě sledoval výsledky a na svůj milovaný sport si vždy našel čas. Ten jinak věnoval podnikání. Hodně se zasloužil o vznik a podobu Síně slávy českého hokeje, do které byl pochopitelně uveden hned v roce 2008. O tři roky dříve se stal i členem Sportovní síně slávy města Brna, ještě předtím (v roce 1999) ocenila jeho přínos pro světový hokej zařazením do své síně slávy i IIHF.
Mnoho odborníků i hokejových historiků se nebálo Machače označit jako nejlepšíbo obránce českého a československého hokeje. Bohužel, 10. srpen se stal dnem, kdy poslední a nejtěžší bitvu Oldřich Machač prohrál. Hokejový svět na něj ale nikdy nezapomene. Čest jeho památce.
