Štěpán Linka z dorostu: Rok v USA mi nejvíc pomohl v rozvoji dovedností na ledě

Filip Krůza, foto: Roman Kantor.

B r n o – Dorost Komety vstoupil ve čtvrtek večer do nové extraligové sezóny. Na svém ledě přivítal Havířov, který dokázal udolat po 4:3 nájezdech a připsat si první dva body do tabulky. Skóre utkání otevřel v desáté minutě po chybě v obraně soupeře šestnáctiletý útočník Brňanů Štěpán Linka. Jak se navrátilec ze zámoří vyjádřil nejen k čtvrtečnímu duelu a svým zkušenostem z USA?

Těžký zápas hned na úvod sezóny. Jaký byl z vašeho pohledu?
Podle mě jsme hráli dobře. Na to, že jsme nebyli připraveni nejlépe, tak se nám to docela povedlo. Samozřejmě, že jsme chtěli všechny tři body, ale dva nám pro začátek budou stačit.

V první třetině jste sám otevřel skóre. Jak byste gólovou situaci popsal?
Měl jsem štěstí. Spoluhráč Matěj Bělohlav dobře napadal, ke mně propadl puk a já už jsem poté byl jenom sám před bránou.

Svým napadáním jste získali hodně kotoučů. Byla to vaše taktika, nebo to spíše vyplynulo ze hry?
Taktika to nebyla, vyplývalo to ze hry. Napadáni jsme měli dobré, hráli jsme aktivně. Musíme si ale dávat pozor, abychom u toho nepropadali.

Ve třetí části utkání jste měli herní převahu, ale soupeř přesto vstřelil dvě branky a vyrovnal. Jak těžko se s tím srovnává?
Nesmíme se vymlouvat na smůlu. Prostě jsme nedali více gólů. Tak to v hokeji je. Příště musíme být důraznější při zakončení.

S čím jste po prvním zápase sezóny spokojeni a co naopak budete muset do těch dalších zlepšit?
Určitě jsme spokojení se střelami, měli jsme jich hodně. Také celkově s nasazením. Jak jsem ale již řekl, musíme zlepšit zakončení, aby z takového počtu střel bylo více gólů.

Další utkání odehrajete s Přerovem, který jste dokázali v přípravě porazit. Co od něj očekáváte?
Přerov je vždy agresivní soupeř. Hokejově na tom nejsou tak dobře, jako třeba Vítkovice, ale hrají opravdu agresivně a je to s nimi těžký zápas. Musíme se na ně maximálně připravit.

Jak probíhala příprava na sezónu? Byla nějakým způsobem ovlivněna současnou situací?
Celý tým byl nějakou dobu v karanténě. Trénovat jsme začali později a poprvé na led šli také o něco později, ale ve výsledku jsme měli možná dokonce o něco více tréninku, než při normální přípravě, takže nás to zase tolik neovlivnilo.

Jaké jsou vaše ambice do sezóny? Jak ty týmové, tak ty osobní?
Chceme si jít samozřejmě nahoru pro ten nejvyšší cíl, ale nejdřív musíme porážet každého a nic nepodcenit. Já osobně chci prostě vyhrát s tímto týmem a na statistikách pak už nějak moc nezáleží.

Minulou sezónu jste strávil v Americe. Můžete popsat v jakém týmu a soutěži?
Hrál jsem za tým Seacoast Spartans, což je asi hodinu od Bostonu. Soutěž tam byla jen jedna taková turnajová, jinak jsme hráli hodně zápasů, které se nepočítaly. Oproti Česku tam bylo o hodně více zápasů a celkově bruslení na ledě. V rozvoji mi to rozhodně pomohlo.

Jak se hokejista v tak nízkém věku do USA dostane? Častější jsou až odchody v juniorském věku do Kanady...
Jeden trenér a skaut mi našel tým a protože já se chtěl nějak posunout, tak jsme to domluvili a na sezónu jsem jel tam.

Co vám tato zkušenost dala? Čeho si nejvíc vážíte?
Určitě právě toho ledu. Na suchu jsme tam nebývali tak moc jako tady. Takže hlavně dovednosti na ledě.

Neuvažoval jste, že v zámoří zůstanete i na letošní ročník?
Samozřejmě jsem o tom uvažoval, pak ovšem přišel koronavirus, takže jsme nevěděli, jak to domlouvat. Nakonec jsem si řekl, že bude lepší ještě jeden rok zůstat tady a ukázat se v Česku co nejvíc.