Tomáš Svoboda: Věřím, že jsem extraligu hrát nezapomněl

Tomáši, jak se zrodil váš návrat do nejvyšší soutěže?
Přispěla k tomu marodka, která v Kometě je a samozřejmě covidová situace v České republice. Stále se neví, kdy odstartují nižší soutěže. Jestli vůbec druhá liga začne, to je ve hvězdách. Věděl jsem, že mezi sebou majitelé klubů komunikují, a kdyby bylo potřeba, je tu možnost vrátit se do extraligy, což se nakonec povedlo.

Když jste obdržel nabídku zahrát si zase v Kometě, neváhal jste ani chvíli?
Je jasné, že situace tomu napomohla, protože kdyby se hrála druhá liga, můj návrat do Brna se neřeší. Je ale skvělé, že jsem zpátky, že můžu hrát a trénovat ve špičkovém extraligovém klubu. Přiznám se, že jsem neváhal ani chvilku (úsměv).

Věřil jste, že si ještě extraligu zahrajete? Přeci jen už dva roky jste v této soutěži nepůsobil…
Moc ne. Dva roky jsem ji nehrál a vlastně od letošního března, kdy skončilo play-off, těch zápasů kvůli pandemii moc nebylo. Měl jsem ze svého návratu trošku respekt, i kvůli tomu, že jsem měsíc nebyl na ledě a ten výpadek je prostě znát. Snažil jsem se nějakým způsobem udržovat, ale situace nebyla dobrá. Na ledě jsem byl teprve od minulé soboty. Každému asi nemusím vysvětlovat jaký je rozdíl mezi extraligou a druhou ligou. V první třetině to nebylo bůhví co, necítil jsem se úplně komfortně, ale pak už se to zlepšovalo.

Zase bych tak kritický nebyl, hned v prvním střídání jste měl dobrou šanci…
Jo, to je pravda, Vincek (Tomáš Vincour) mě našel v dobré pozici mezi kruhy, ale to by byla asi velká náhoda, kdybych se prosadil hned z první střely a v prvním střídání. Na gól to však bylo, šance to byla obrovská. Škoda.

Když se vrátíme ke Kometě, jaký to byl v pátek zápas proti Mladé Boleslavi?
Co vím, tak zrovna Boleslav není oblíbeným soupeřem Komety. Je to hodně bruslivý tým, který má specifický herní systém. Hrají hodně dopředu, rychle otáčí hru. I z toho jsem měl respekt, že je to mužstvo, které hraje útočný hokej. Člověk musí dbát na to, aby nenechal někoho za sebou a nenechal v tom vykoupat beky. Myslím, že jsme ten zápas zvládli a vítězství to jenom potvrzuje. Hráli jsme dobře v obraně, dodržovali taktiku a tři body si zasloužili. Jsem rád, že jsem přišel a vyhrálo se (smích).

Všiml jsem si, že jste si návrat hodně užíval i po emoční stránce. Když padla branka, měl jste obrovskou radost.
Byl jsem rád za gól, který udělala naše lajna. Nikdo jistě nechce nastoupit s tím, že by byl v zápase mínus dva. Snažil jsem se vyvarovat chyb a věřil, že jsem extraligu hrát nezapomněl. Jak už jsem říkal, respekt tam byl, ale věřil jsem, že se do toho dostanu. Přeci jen jsem už v lize něco odehrál. Nechtěl jsem nic vymýšlet a udělat nějakou zbytečnou chybu.

A co kabina, hodně se změnilo osazenstvo?
Plno kluků znám z mého předešlého působení, ať už to jsou Michal Gulaši, Tomáš Vincour, Ondra Němec, Martin Zaťovič, nerad bych na někoho zapomněl. S Kubou Klepišem se známe dokonce ze Slavie. Další kluky jsem znal z mládeže, potkávali jsme se v době, když jsem tu byl. Pak jsou tady kluci, které jsem znal jako své soupeře, třeba Filipa Pyrochtu nebo Kubu Valského. Nikdy jsem neměl problém se v kabině rychle začlenit, už jsem jich pár prošel. Neznal jsem jen Petera Muellera a Petera Schneidera.

Navrátilec do sestavy Tomáš Svoboda. Foto: Ivo Dostál.

Asi jste z Brna zvyklý na jinou atmosféru, ale to se nedá momentálně nic dělat.
To je pravda, tohle byl ten největší rozdíl, který momentálně panuje. Divácká kulisa chybí. I když musím říct, že jsem se teď hodně soustředil sám na sebe, abych zápas zvládnul. Úplně jsem nad tím nepřemýšlel, ale je samozřejmě jasné, že nástup hráčů, kdy fanoušci hučí a pokaždé je plná hala, to je taková zavedená klasika. Je to teď dost divné a strašidelné. Jak už to řeklo mnoho sportovců, už aby se vše vrátilo do normálu.

Slyšel jste o tom, že na kanálu Kometa TV klub vysílá retro zápasy čtvrtfinále 2011/2012 se Spartou? Ve čtvrtek jsme vysílali páté utkání v Holešovicích a stal se hráčem utkání. S trochou nadsázky, o den a osm let později jste zase nastoupil v modrobílém dresu.
To je pěkné, na tohle se nedá zapomenout. Zvlášť na série se Spartou, které byly vždy vítězné. Utvořila se parádní parta kluků, fanoušci za námi stáli, vítali nás v jednu nebo ve dvě ráno na parkovišti a slavili s námi postup. Na vstupenky se čekalo přes noc, fanoušci stanovali před Rondem. Byla to spanilá jízda, která se ale nerodila lehce. Vzpomínám si, že na Kladně jsme měli docela problémy a museli postoupit až po nájezdech. Přišel jsem v prosinci 2011 a sezona byla pro nás nejdelší, co vůbec mohla být. Je fajn, že se tyto zápasy divákům připomínají.

Co očekáváte od nedělního utkání ve Vítkovicích? Předpokládám, že budete hrát…
Ve Vítkovicích jsem byl, někteří kluci tam zůstali, některé hráče znám i z Komety. Čeká nás těžký zápas, Vítkovice se Spartou ukázaly, že ani výsledek 0:3 není ztracený a dokázaly ho otočit. Ukázaly morálku. Musíme hrát stejně jako s Boleslaví, koncentrovaně, soustředěně a chceme si odvést body.