Jiří Horáček
Jiří Horáček má svoji kariéru spjatou zejména s mládežnickými týmy Komety Brno, kde poprvé nakoukl do hokejového světa. Kromě nich si Horáček připsal několik startů i mezi muži, hrál v Blansku, Velké Bíteši, Břeclavi nebo Znojmě.
Během zápolení ve třetí nejvyšší soutěži začal Horáček jedním okem pokukovat také po trénování, bylo mu tehdy teprve dvacet let. Své první trenérské zkušenosti získal v Kometě Úvoz, kde stál jako asistent trenéra na lavičce šesťáků.
V současné době vede Jiří Horáček pátou třídu jako hlavní trenér, v sedmé dělá asistenta svému kolegovi Jiřímu Mífkovi. Kromě trenérské profese zastává v klubu svého srdce také funkci sekretáře brněnské mládeže, což je dohromady s trénováním práce na více než jeden úvazek.
Jiří Mífek
Druhý z dnešních trenérů je též pevně spojený s jihomoravskou metropolí. Jiří Mífek začínal s hokejem v pěti letech na ledě mezi domy v brněnské městské části Komín. Rodiče ho později poslali do hokejové přípravky, kde se potkal například s Pavlem Zubíčkem.
Těsně před přechodem do staršího dorostu byl rok a půl bez hokeje. Vrátil se právě až do dnešní juniorky, se kterou hned slavil zisk bronzové medaile. Poté zamířil do Rosic, kde na přelomu tisíciletí hrál i v prní lize. V dresu Senátorů zaznamenal Jiří Mífek 79 bodů v 89 zápasech. Ve stejné sezóně stihl nakouknout i do extraligového Znojma, rok poté se stěhoval do slovenské extraligy, kde hájil dres Zvolena.
Po roční štaci na Slovensku se vrátil Mífek zpět do Brna, kde prošel týmy Ytongu a Hvězdy. Pro Brno se rozhodl z rodinných důvodů. V době svého návratu měl také nabídky z Ústí nad Labem nebo Chomutova. Od roku 2004 vyzkoušel brněnský rodák ještě druholigové Blansko, Břeclav a brněnskou Techniku. V pětatřiceti letech se však rozhodl hráčskou kariéru ukončit a věnovat se naplno práci s mládeží. Ta mu vydržela až do dnes.
Do sezóny 2012/2013 vstoupí Jiří Mífek jako hlavní trenér sedmé třídy a jako asistent trenéra páté třídy. „Budu se snažit, aby mladí hokejisté získali správné návyky, aby měli dobré vedení kotouče, techniku střelby a bruslení. Aby se poté trenéři, kteří hráče převezmou, nemuseli trápit a mohli se soustředit jen na výuku hokeje,“ říká Jiří Mífek.
Rozhovor s Jiřím Horáčkem
Jak vzpomínáte na svou hráčskou éru?
Moje hráčská kariéra byla relativně krátká. Dá se říct, že byla po celou dobu spojena s Brnem, ať už v žákovských soutěžích, kdy jsem hrál za YTONG, později v dorosteneckých nebo juniorských letech to bylo trošku složitější. V Brně byly různé tahanice o hráče, byla trošku divočejší doba, abych vám řekl pravdu, docela klukům, kteří tady teď hrají, závidím. Když vidím, jaké mají zázemí, stará se o ně realizační tým od trenérů, přes kondiční trenéry až po fyzioterapeutku, kteří se jim snaží dát to nejlepší. Tohle dřív nebývalo, a to jsem juniorku hrával ještě někdy před sedmi lety.
Jaké byly příčiny přechodu z hráčské role do té trenérské?
Když jsem přecházel z juniorky do seniorských soutěží, rýsovalo se mi něco v zahraničí, ale nakonec jsem hned po škole dostal nabídku na dobrou práci a rozhodl jsem se hrát v Blansku. Teď bych řekl zaplaťpánbůh, protože sem se tam seznámil s Karlem Beranem, který později nastartoval moji trenérskou kariéru.
Byly trenérské začátky těžké?
Kdepak, hned mě to chytlo. Sice je to víc než náročná práce, ale když to děláš srdíčkem a vidíš kluky, jak na sobě pracují, je to skvělý pocit.
Loni jste trénoval čtvrťáky, letos vás čekají mladší žáci. Jak vnímáte změnu?
Vlastně pokračuji se „svou“ třídou. Moc se na sezonu těším, každopádně nás čeká velice náročná soutěž, v které se můžou kluci potkávat s až o dva roky staršími hráči, ale zvládneme to. Myslím, že ročník 2002 má obrovský potenciál, jen musí pracovat, pracovat a pracovat.
Na co je potřeba klást větší důraz u mladších hokejistů?
Jednoznačně bruslení, je to základ hokeje a je potřeba na něj klást nejvyšší nároky. Když se kluci naučí skvěle bruslit, všechny ostatní dovednosti si pak osvojí mnohem snadněji. A taky samozřejmě musíte klást důraz na morálku.
Jak se těšíte na spolupráci s Jiřím Mífkem a Liborem Havlíčkem?
Moc, s Jirkou Mífkem se už známe nějakou dobu a co se týče Libora Havlíčka, tak kdo by se na spolupráci s takovou personou netěšil. Loni jsme už s Liborem spolupracovali a myslím si, že jsme si sedli, a to jak lidsky, tak i hokejově. Je radost i velká zkušenost pracovat s jedním z nejlepších hráčů, který kdy oblékal komeťácký dres.