První ocenění přišlo hned ve druhé kategorii, jíž byla sportovní akce roku. Zde si přebrali cenu za třetí místo pánové Zündorf a Zábranský, tedy dva nejvyšší zástupci hokejové Komety. „Jsme rádi a bereme to jako čest. Nicméně jsme byli třetí, takže až budeme první, třeba budeme ještě spokojenější,“ usmál se Libor Zábranský. Extraligové zápasy Komety měly v této kategorii těžkou konkurenci. Na druhém místě skončila nejen motoristickým labužníkům známá motocyklová Cardion AB Grand Prix České republiky. Jedničkou této kategorie se stali pořadatelé brněnské části mistrovství světa basketbalu žen, kde skončily naše hráčky na senzačním druhém místě.
Dalšího velkého úspěchu se dočkal modrobílý celek v kategorii brněnské síně slávy. Třináct bývalých hokejistů Komety zde doplnil čerstvý sedmdesátník Jaromír Meixner. „Eiffel“, jak se v Brně obránci přezdívalo, odehrál za Kometu téměř čtyři stovky utkání a kromě domácích titulů získal i ocenění na mistrovství světa, odkud dovezl domů stříbro. K tomuto čestnému ocenění mu gratulovali primátor Roman Onderka, Libor Zábranský a Jaroslav Jiřík.
Druhá bronzová pozice přišla v kategorii sportovního kolektivu roku. Ocenění přebrali oba současní trenéři. Vladimíra Jeřábka s Ladislavem Lubinou doplnil na pódiu ještě Kamil Brabenec. Hlavní trenér Komety byl oceněním nadšen a děkoval nejen sportovním členům, kteří Kometě dali svůj hlas, ale i výborným fanouškům, kteří jsou podle něj šestým hráčem slavného hokejového klubu. Loňský zachránce Komety přítomné uklidnil, že bude nadále dělat všechno proto, aby byl jeho tým tam, kde je. Druhé třetí místo znova ocenil i Libor Zábranský, jenž by si však přál ocenění jiné: „Naším hlavním snem a cílem je někdy v budoucnu vyhrát titul a navázat na bohatou historii Komety.“
Pro úplnost musíme dodat, že druhým kolektivem roku byli baseballisté AVG Draci Brno a první pozici získaly hráčky basketbalového klubu Frisco Sika Brno. Oba kluby si prohodily příčky z minulého roku a zároveň navázaly na tradice. Basketbalistky totiž v historii čtrnáctkrát vyhrály český titul a Drakům se stejný kousek povedl od roku 1995 pokaždé. Až podobné šňůry dosáhne Kometa, možná se v týmovém kolektivu také dočká první příčky. „Možná, že ano. Určitě to souvislosti má,“ smál se šéf brněnského hokejového klubu.
Zatímco jednotlivé předávání cen zpestřovali například hudebníci Hana Robinson a Marek Ztracený nebo DaeMan (vítězové Česko Slovensko má talent), večer se pomalu blížil k hlavnímu chodu. Z třiceti sedmi sportovců se až na nepopulární bramborovou pozici dostal hokejista Komety Petr Hubáček. I když pomáhal Kometě se záchranou a vybojoval na mistrovství světa v Německu zlatou medaili, vklínila se před něj ještě tři jména. Brněnští sportovci měli letos prostě výborný rok, čehož si všiml i Libor Zábranský: „Tajně jsem doufal, že to Peťa vyhraje, protože si to určitě zasloužil. Měl tam ale velkou konkurenci, takže i čtvrté místo je nakonec pěkné.“
A kdo že byli ti největší konkurenti? Třetí skončil motocyklový závodník Karel Abraham, jenž se stal teprve třetím českým vítězem závodu MS silničních motocyklů. Pohár za druhé místo přišel na pódium převzít loňský objev roku krasobruslař Michal Březina. Stejně jako před posledními Vánocemi se vítězem v anketě sportovec roku stala opět žena. Možná už tušíte, že je to nejužitečnější hráčka basketbalového mistrovství světa v ČR Hana Horáková.
Nezbývalo než povedený večer ukončit, čehož se ujal znovuzvolený primátor města Brna Roman Onderka. Všechny zúčastněné sportovce pochválil za výbornou prezentaci města a nezapomněl ani na klub, kterému sám velmi fandí – naši Kometu Brno.
Tři otázky pro Jaromíra Meixnera
Včera jste byl uveden do brněnské sportovní síně slávy. Překvapilo Vás to?
Nepřekvapilo, protože jsem se tomu už několik let bránil. Letos mě definitivně zlomili. Já už jsem, abych tak řekl v uvozovkách, rezignoval a souhlasil s tím. Léta jsem jim tvrdil, že existují mnohem slavnější lidé, kteří si to zaslouží. Letos už nadešel ten čas.
Co pro Vás znamená, že jste se dostal po bok významných brněnských osobností?
Je to uznání toho, co jsem pro brněnský hokej nebo sport udělal nejen jako hráč slavné Komety, kde jsem působil od dorostu, jejího vzniku. Později jsem trénoval jednu generaci od žáků až po juniory. Podařilo se mi vychovat dva hráče pro extraligu – Roberta Kántora a Adama Svobodu. Poté jsem dělal léta sportovního novináře. Člověka samozřejmě potěší, když ví, že se nachází mezi těmi ještě slavnějšími.
Která ze zmíněných profesí Vás bavila nejvíce?
Člověka vždycky baví, že hokej hraje. Pro hokej a fotbal mám takovou definici, že je to zábava za peníze. I když to v naší éře byly srandovní peníze, ale to nemá cenu srovnávat. Říkám to proto, že existuje celá řada sportů, kde je to šílená dřina, jako například veslaři, cyklisté nebo plavci. Trenéřina mě taky bavila. Bylo to něco úplně jiného. Když máte kluky od třetí třídy, dostanete se s nimi do juniorů a vidíte, jak se zlepšují, máte z toho příjemný pocit. Novinařina bylo vrcholem nebo závěrem celého mého sportovního dění a já jsem rád, že jsem se jí mohl v Brně až do důchodu věnovat. Také mě bavila nesmírně. Můžu říct, že všechny tyto tři profese mě bavily, ale samozřejmě hraní je takové prvotní.