V Brně se uskutečnil dvoudenní kemp mladíků Komety a Klagenfurtu

V Brně je vše na profesionální úrovni, všímá si trenér Klagenfurtu Gerald Ressmann

Rakouští hosté podlehli Kometě v obou zápasech a z duelů s českým mužstvem si vzali ponaučení. „Pro nás a naše hráče to je škola. Vidíme, že musíme pořád bruslit, hrát kompaktně a v rychlosti. Kometa byla lepší, pro nás to je ale obrovská lekce. Celkově je to o jiném hokejovém nasazení a myšlení. Tady v Brně je vše na daleko vyšší, profesionální úrovni. Hodně jsme se naučili,“ sdělil své poznatky ze dvou strávených v Brně hlavní trenér Klagenfurtu Gerald Ressmann.

Gerald Ressmann.
Foto: Martin Kocourek.

Zatímco ve výkonnosti obou mužstev vidí Ressmann rozdíl, styl hry mu přijde podobný. „My také chceme hrát systémem jako Kometa. Mám rád český hokej a chtěl bych jít tím směrem. Ale je velký rozdíl v bruslení, čeští hráči jsou rychlostně na vyšší úrovni,“ říká bývalý rakouský reprezentant, který se například zúčastnil i světového šampionátu v roce 2005, na jehož konci ve Vídni převzali zlaté medaile čeští hokejisté.

Dvaačtyřicetiletý trenér měl během pobytu v Brně čas i na diskuzi se zástupci Komety: „Měli jsme posezení, kde jsme si vyměnili trenérské názory. Chceme s Kometou dále spolupracovat. Ideálně na všech úrovních,“ kvituje Ressmann rozvíjející se vazby mezi jeho klubem a Kometou.

Dvoudenní pobyt v Brně se rodákovi z Villachu líbil po všech stránkách. „Všechno je tu perfektní. Jak stadion, tak město jako takové. Dá se říct, že jsem fanoušek Brna,“ loučí se s jihem Moravy Gerald Ressmann. Je však dost pravděpodobné, že se sem se svými svěřenci v dohledné době opět vrátí.

úterý, Kometa - Klagenfurt 4:2

středa, Kometa - Klagenfurt 12:1 (foto)

Byla to zdařilá akce, pochvaluje si Pavel Pazourek

Brněnský trenér Pavel Pazourek hodnotil dvě přípravná utkání s Klagenfurtem pochopitelně z jiného pohledu, než jeho rakouský kolega. Kometa dokázala v obou případech vyhrát a herně svého soka zastínila. Úvodní duel ovládla v poměru 4:2, ve druhém si zastřílela a vyhrála 12:1. „I první zápas byl v naší režii, jen nám tam nepadaly góly. Dnes byla hra opět taková jednostranná, ale branky jsme dávaly. Ale soupeř nebyl špatný, měl v týmu spoustu šikovných hráčů. Na společných trénincích bylo vidět, že kluci také hokej umí. Svůj účel tedy návštěva Klagenfurtu splnila. Mělo to i společenský efekt, kluci z obou týmů si povykládali, předali si nějaké poznatky a zkušenosti. Byla to zdařilá akce,“ pochvaluje si trenérský matador.

Pavel Pazourek.
Foto: Martin Kocourek.

Pavel Pazourek nevedl klasické juniorské mužstvo Komety. Jednalo se o tým napůl namíchaný z mladších juniorů a napůl ze starších dorostenců. „KAC přijel s týmem do dvaceti let, takže jsou to vlastně stejné ročníky, jako jsme měli my. Udělali jsme tým z ročníků 94, 95 i 96. Tak nějak bude vypadat juniorské mužstvo příští rok, takže to bylo dobré. Naše výkony byly slušné, mančaft měl i ducha. Dnes bylo utkání hned rozhodnuté, ale zase tam byly nějaké hokejové věci a už se tak urputně nebojovalo,“ říká muž, kterému tentokrát na lavičce neasistoval pouze Jan Mikel, ale i asistent trenéra u starších dorostenců Roman Meluzín.

Program předvánočního setkání dvou týmů ze sousedních států byl hodně nabitý. „Kluci možná byli trochu unavení. Společné tréninky byly náročné. Jak ten, který jsme vedli my, tak ten od rakouských trenérů. Mezitím měli naši kondiční trenéři Hanka Bubníková a Milan Žáček přípravu na suchu. Celkově to bylo podle mě přínosné,“ upozornil Pazourek na to, že nešlo pouze o dva přípravné duely, ale spíše o krátký kemp.

O tréninkové jednotky se podělili trenéři obou celků, velký rozdíl v přípravě ale devětapadesátiletý trenér neviděl. „Měli jsme možnost zde sledovat na jaře i národní týmy seniorů před mistrovstvím světa, nebo týmy na mistrovství světa osmnáctiletých a jejich trénink je obdobný. Jsou tam třeba trochu jiná cvičení, ale organizace je podobná. Hokej je jen jeden,“ říká Pavel Pazourek.

Bývalý trenér extraligového Znojma či Hradce Králové se podobně jako jeho protějšek z Klagenfurtu nebrání další spolupráci. „Asi příští rok v létě zase proběhne nějaký výměnný pobyt hráčů, možná trenérů. Samozřejmě ještě hledáme nějaké další kontakty i v jiných státech. Handicapem je vždy cestování. Co se týká Švédska a podobných zemí, je potřeba letenka, která je dost nákladná,“ upozorňuje Pazourek na úskalí v dalších možnostech navazování mezinárodní spolupráce.