Trenére, máte za sebou prvních patnáct utkání nového soutěžního ročníku, jak zatím hodnotíte průběh základní části?
Tabulkově to asi odpovídá kvalitě a síle týmů naší skupiny.
Hned na začátku sezony jste utrpěli dvě porážky v Salzburgu, v čem vás rakouský soupeř předčil a bylo třeba hned na startu promluvit mužstvu do duše?
Výsledek ze dvou prvních utkání mistrovské soutěže vypadá dost katastrofálně, ale pak po důkladné analýze jsme trochu ubrali ze skepse, která nás provázela po dvojutkání. Bylo tam několik důležitých faktorů, které se podepsaly na samotném výsledku, první kolo se soupeřem který má neskutečnou kvalitu v zakončení a potrestá každou vaši chybu. V některých úsecích utkání v rovnovážných stavech jsme soupeře přehráli, bohužel jsme vyprodukovali neskutečné množství individuálních chyb spojených s kvalitou zakončení soupeře, naší střeleckou impotencí a výsledek je takový, jaký byl. K tomu přičtěte dlouhé cestování v den utkání a podvědomě i respekt ze soupeřovy kvality a mozaika je poskládaná.
Vzápětí jste se dostali na vítěznou vlnu a zaznamenali sedm vítězných utkání v řadě, která vás vynesla do čela tabulky, v čem tkvěla síla týmu během povedeného září?
Určitě jsme čerpali z kvalitní přípravy před sezónou, z organizace hry a pokory. Hráči si po sprše v Salzburku uvědomili, že je nutné se vrátit zpět k věcem, které mají naučené a které u nich fungují. Zpět se vrátit k disciplinované propracované defenzívě a trpělivě jít v zápasech za úspěchem a vítězstvím.
Říjen vás však nezastihl zrovna ve formě a z posledních šesti duelů jste zvítězili pouze jednou, čím si to vysvětlujete?
Výkonnost všech týmů se pohybuje v nějakých křivkách. Je velmi těžké udržet stabilně vysokou výkonnost podtrženou výsledky. Určitě se na hráčích projevila určitá stagnace, spojená se sledem těžkých utkání, které absolvovali, tréninkový proces, školní docházkou a tak dál. Tím samozřejmě jak hrajeme ve skupině o šesti týmech, tak i soupeři se na nás připravili.
Jak jste zatím spokojen s přístupem hráčů, je někdo, kdo vás mile překvapil nebo naopak?
Nechci hodnotit jednotlivce, ať pozitivně či v negativní rovině. Pro nás je důležitý tým a každý z hráčů ví, že všechny články týmu jsou důležité. Vždy je potřeba, podat maximální výkon ve prospěch týmu, pak můžeme být úspěšní.
V letošní sezoně je poprvé uplatňováno nové pravidlo o povinném prodloužení bez rozdílu výsledku po základní hrací době. Jak se mužstvo s novým pravidlem sžilo a jak vy osobně hodnotíte novou praxi v juniorské extralize?
Pravidla jsou tak nastavená, tak se s nimi musíme sžít a hrát. Nechci zatím hodnotit sportovní stránku, to je otázka pro svaz, který tuto novinku zavedl. Co je však dost specifické a nové, jsou emoce po utkání. Vyhrajete s přehledem utkání po základní hrací době, dominujete v prodloužení, bohužel však bez gólového efektu. Přijdou na řadu penalty a rozhodující gól dá soupeř. Na ledě se radují, protože vyhráli. Vyhráli? Pak přijdu do kabiny a tam je pohřební nálada…. Vyhrálo se? Prohrálo se? Po utkání se radoval soupeř. Z hlediska emocí je to špatně.
V prodloužení se vám většinou daří urvat bonusový bod navíc. Není ale třeba po prohraném utkání hráče těžší znovu namotivovat nebo přinutit ke koncentraci po vyhraném utkání v základní části?
S následnou motivací problém není. Každý z hráčů jde vyhrát „další zápas“ a získat bonusový bod, který může v konečném účtování hrát důležitou roli.
V čem vidíte největší rezervy mužstva a na čem určitě budete pracovat nejen v aktuálně probíhající reprezentační pauze?
Určitě je problém v zakončení. Jednak v kvalitě zakončení a pak v charakteru a přístupu k možnosti vstřelit gól. Často hráči totiž přehrávají situace, chtějí ji ještě vylepšit, ale s delší časovou prodlevou a další přihrávkou ztrácí možnost zakončení a veškerá práce, která vedla k vytvoření šance, jde vniveč.
Má letošní tým potenciál zopakovat úspěch svých předchůdců a obhájit titul mistra republiky?
To nechci hodnotit. Soutěž je ještě dlouhá a přijde spousta těžkých okamžiků, které budeme muset zvládnout. A pak teprve se uvidí, kterým směrem se tým bude vyvíjet. Tím, že se hraje model ve čtyřech skupinách, a zatím jsme neměli možnost zápasové konfrontace s jinými týmy, je těžké predikovat další možný vývoj, potažmo naše šance na konečné umístění.
Sledujete po očku i vývoj v ostatních skupinách soutěže?
Sleduji tabulky a zhruba vím, jak se situace vyvíjí. Které týmy jsou na postupových pozicích.
Kometě se v posledních letech daří zapracovávat nadějné juniory do mužských profesionálních soutěží, ať už mluvíme o Chance lize nebo Tipsport extralize. Vnímají hráči takovou příležitost a jsou dostatečně motivování?
Je to pro ně motivace, vidí, že můžou dostat šanci v dospělém hokeji, že práce, kterou dělají s maximálním úsilím, může mít efekt v té nejvyšší podobě. Nicméně cesta na tu špičku je samozřejmě hodně dlouhá.
Mladí hráči dostali dostatek prostoru i v prvním týmu během letní přípravy, velký prostor se jim nabízí také v utkáních Ligy mistrů, daří se hráčům přenést tyto zkušenosti i do bojů se svými vrstevníky?
Samozřejmě získávají zkušenosti, které se jim budou hodit. Nicméně je to asi trochu jiný hokej. Jinak řeší herní situaci hráč se zkušenostmi z NHL, reprezentace a jinak ji řeší 16-letý hokejista. A dotyční se s tím musí samozřejmě vyrovnat a reagovat na to. Také je pro ně určitě rozdílná pozice v týmu, kdy v juniorce se od nich očekává vůdcovství a že budou zápasy automaticky rozhodovat.
Sledujete i vy počínání vašich bývalých svěřenců, například Karla Pláška, který se zatím úspěšně adaptuje v prvním týmu Komety?
Karel je součástí A-týmu a jsme v dennodenním kontaktu na zimním stadionu a potkáváme se často jak se samotným hráčem, tak trenéry A-týmu a máme informace o jeho výkonnosti a roli v seniorském mužstvu. Také samozřejmě sledujeme působení hráčů v Třebíči a jejich zápasové vytížení v 1.lize.