Fandové a fanynky by měli mít zvláštní označení, tak něco jako „sociální skupina“, ne-li doslova „třída“ se společným vztahem k sportovnímu oddílu. Dali by se dokonce definovat i některé charakterové rysy – ale pozor! - jen některé, zejméně maximální oddanost klubu, schopnost finančních obětí, pohrdání pohodlím při utkání atd. Našly by se také rozdíly, protože, jako ve všem, jsou lidé slušní a objektivní, a také ti druzí.
Chodíval jsem na kopanou s kamarádem, který byl vyšším a váženým hospodářským činitelem. Vážnost si snad podržel v závodě až do dneška, protože nikdo jej (snad) nepoznal v hledišti jako fandu. Dvě hodiny jsem míval vedle sebe řvoucího lva, dvě hodiny bývala proměněna celá jeho vizáž, když v obličeji převládla rudá barva a jinak klidné, mírné oči visely jak na stopkách.V závodě hovoříval klidně a vynikal velkou zásobou vhodných výrazů – na kopané ovšem užíval jen několika slov, za něž se ve škole dostává dvojka z mravů. (Jen tak mimochodem – hovořil jsem s naším hokejistou po utkání Komety v Jihlavě a zdá se, že tohoto druhu fandů je tam bohatě.)
Daleko příjemnější jsou – jako ve všem – slušní fandové, kteří dokáží sportovně povzbudit a zatleskat i soupeři. S těmi se setkali naši hokejisté v Sovětském svazu, a to byli tamnější diváci obeznámeni s prostředím, které uchytsali Pražáci sovětským hokejistům z Moskvy. Nicméně – divák na sportovním utkání je jakýmsi vysvědčením kulturnosti, a proto ani nezaráží slova reportéra anglického nezávislého týdeníku News Statesman ze SSSR, když vyslovuje názor, že sovětští lidé náleží mezi nejkulturnější vůbec. Vraťme se ale k rodině „kometářů“.
Cituji začátek jednoho dopisu: „Vážení a milí, vám snad není třeba připomínat, že Modrava je až kdesi na Šumavě, protože tady u nás byla Kometa před pár roky na letním soustředění. Za to bychom vám rádi připomenuli, že právě z této Modravy odjíždí v sobotu 21.10. autobusový zájezd do Brna s cílem: Hokejová liga ZKL – Sparta. Je nás tu sice kopa „kometářů“ a dokonce členů Kometa – klubu, ale permanentky nemáme, protože ze Šumavy je to na brněnský zimák přece jen kus cesty... Rezervujte nám tedy 50 vstupenek... Podepsán Milan Mastný, ved. vých. Lesnického odborného učiliště v Modravě.“ Poznamenávám, že vstupenky obdrželi...
Na redakčním stole leží kupa dopisů Kometě; z Kroměříže, Vyškova, Břeclavi, Přerova, ale také z Prahy, Českého Krumlova, Trenčína a Martina atd. Marcela Doricová z Martina mj. píše: „Milá Kometo, ja, brat, maminka, babička, všetci Ti držíme palce. Iba otec drží so Slovanom. Vieš, ako to u nás doma vyzerá, keď hráš so Slovanom...“
A tak, fandové jsou ve všech koutech republiky a mezi nimi také „komeťáci“. Je to velká rodina – a pro naše hochy velký závazek, aby nezklamali. Porážky byly, porážky budou – to je hra, ale nesmí opustit od rytířkosti, která Kometu vynesla na nejvyšší stupně. Toto by ovšem mělo platit i pro všechny diváky a příznivce, aby Brno získalo pověst nejlepšího sportovního prostředí. A to závisí jen a jen na fandech a fanynkách.