Blíží se závěr základní části. S čím jdete do posledních tří zápasů?
Hráči mají obrovskou chuť. Poslední dva týdny jsme se zaměřili především na kondici, kluci to celé odedřeli a já na nich cítím obrovskou energii. Doufám, že to všechno přenesou na led. Nálada v kabině je výborná a hráčům jezdí nohy, což je moc dobře. Věřím, že to potvrdíme i v zápase.
Je cílem skončit po základní části na místě, které by Kometě zaručovalo začátek v domácím prostředí?
Nerad bych se pouštěl do nějakých klišé. Samozřejmě chceme skončit co nejvýš. Je to logické, nikdo nechce prohrávat. Ale mnohem důležitější bude samotná příprava na soupeře. Jestli budeme začínat doma nebo venku, je v tuto chvíli jedno. Víte sami, že play-off je úplně jiná soutěž.
V neděli se do Brna vrátili všichni reprezentanti, nastoupí do středečního zápasu s Plzní?
Martinu Eratovi jsem dal volnou ruku, zatím mu nedorazila výstroj, ale bude jen na něm, jak se bude cítit a jestli bude chtít nastoupit. Chápu, že pro hráče musela být olympiáda hodně náročná, nejen na ledě, ale i po stránce cestování a psychické. Jinak tým je zdravý, jsme kompletní.
Jak jste viděl výkony českého mužstva na nedávno skončené olympiádě?
Byl jsem dvanáct dnů v Kanadě na stáži. Podíval jsem se na juniorku a na NHL. Časový posun mi nedovolil všechny zápasy sledovat. Když jsem se vrátil domů, viděl jsem v podstatě všechno. Je to hodnocení pouze z pohledu diváka, nebyl jsem v hledišti, neznám, jaká byla taktika. Proto bych se nechtěl pouštět do nějakého hodnocení. Výsledek prostě mluví za všechno. Alfou a omegou v hokeji jsou výsledky, a ty bohužel nebyly.
Mohl byste přiblížit, jaká byla vaše zahraniční stáž?
Za třináct let, co jsem v Kometě, trénuji u mládeže. V mladším dorostu jsme domluvil prestižní turnaj v Kanadě, kde jsme hráli vynikající hokej. Pak jsem domlouval týdenní pobyt ve Švédsku, kde jsme měřili síly s nejlepšími akademiemi Jönköpingu a Linköpingu. Tři roky uplynuly a vypadá to, že dnes kluci soupeřům nestačí. Chtěl jsem vidět, v čem by mohl být ten rozdíl. Je to krátká doba na hodnocení, viděl jsem šest zápasů, šest tréninků. Mluvil jsem s majiteli juniorských klubů, se skauty, trenéry. Chtěl jsem si udělat obrázek, ale je to příliš krátká doba. Juniorská soutěž je nesmírně náročná, kluci hrají 80 zápasů za sezónu a jen přejezdy autobusem, které trvají deset hodin... Nemyslím si, že je to jen o tréninku, protože v Kometě trénujeme hodně, ale je to o konkurenci. Je to prostě o tom, že juniorská soutěž je v Kanadě nejlepší na světě. Přirozenou cestou se tlačí sami nahoru. Když jsem viděl lídry dvacítek - Foota, Dubého, české hráče - Reichela, mladého Libora (obránce Libor Zábranský mladší - pozn.), Filipa Krále, Marka Škvrněho, udělal jsem si obrázek. My jim tu kvalitu v juniorské soutěži nedáme. Naši juniorku a jejich juniorku kvalitou srovnat nelze.
Dá se z toho něco přenést do českých soutěží?
Měl jsem možnost nahlédnout do skromných podmínek, ve kterých ti kluci jsou. U nás máme špičkové zázemí, posilovnu, kondiční trenéry. Nemyslím, že bychom jim neměli víc co nabídnout. Tam je to o mentalitě a konkurenci. U nás se kluci uspokojí, a nechci teď vznášet nějaká moudra. Prostě jim tu kvalitu tady nedáme a pak se třeba za tři roky stane, že nám někde ujede vlak. Ale musel bych tam strávit rok dva, abych si udělal lepší náhled. Je to prostě jiný svět, jiná nátura. To je asi do našich podmínek nepřenositelné.
Sledoval jste, jak se daří brněnským hráčům Filipu Královi, Marku Škvrněmu a Liboru Zábranskému mladšímu?
Je to pro ně tvrdé. Hrají zápasy po sobě, hodně cestují autobusem. Je to něco, co z českých podmínek neznají, ale zvládají to. Když jsem viděl progres těchto hráčů, které jsem trénoval od třetí třídy, musím upřímně říct, že v naší juniorce by takový progres za půl roku neudělali.
Máte v plánu podobnou cestu například do Švédska, Finska?
My ve Švédsku byli, tenkrát jsem domlouval týden našeho mladšího dorostu v Jönköpingu, nejlepší švédské akademii. Hráli jsme čtyři zápasy, všechny je vyhráli a jeli domů. Spíš mě zaráží, že kluci, kteří své švédské soupeře ve čtrnácti letech poráželi, na ně za tři roky nestačí. Musí to být v konkurenci. V Jönköpingu dělají výběr na dvanáct míst do hokejového gymnázia z okruhu 340 kilometrů a ze 400 hráčů z ročníku. My neděláme výběr, ale nábor.
Když se vrátíme k vrcholící základní části Tipsport extraligy, berete blížící se trojici zápasů i jako příležitost vykrystalizovat sestavu?
Vše je otevřené, záleží na momentální formě. Chci mít na každém postu to nejlepší, co jde. Třeba na brankářském postu skvěle spolupracují Marek Langhamer s Markem Čiliakem. Zajímá je týmový úspěch. Máme i spoustu kluků v partnerské Třebíči, která bohužel vypadla z účasti v play-off.
Mrzí vás nepostup Třebíče do play-off WSM Ligy?
Mrzí mě to kvůli hráčům, měli to ve vlastních rukou, ale takový je hokej. Je škoda, že v této soutěži skončí. Hráči jsou nyní tady, musíme připravit tréninkový proces a program pro případ, kdyby nedej bože došlo ke zraněním.
Jak jste spokojený s Petrem Holíkem v prvním útoku?
To, co jsem od něj očekával, zatím plní. Sezóna pro něj nebyla jednoduchá, dvakrát měnil mančaft. Myslím, že tady zapadl velmi dobře, má obrovskou kvalitu a věřím, že ji potvrdí.
Může tým před finišem základní části nakopnout vysoká výhra z přípravného utkání proti Soči?
Takhle bych to nebral. Spíše jsme byli překvapení, jak klukům šly proti Soči nohy, na to, v jaké zátěži byli. Ale je to pořád jen příprava.