Jak vznikl váš příchod do Brna?
Přemýšlel jsem, jestli se mám vrátit do Ameriky, nebo zůstat v Česku. Nakonec padla volba zůstat doma. Zavolal mi pan Zábranský, jestli bych se s ním nechtěl potkat. To asi nejvíc rozhodlo. Kometa má bohatou historii, je to top klub v Česku. Lákala mě možnost být blízko domovu, od rodičů jsem pryč od svých třinácti let. Po deseti letech jim mohu být nablízku, protože jsem z Třebíče. I tohle hrálo velkou roli.
Několik sezón jste strávil v zámoří. Co vám roky v Americe a Kanadě daly?
Začalo to v juniorce, kde jsem byl dva roky. Vůbec jsem neuměl anglicky, přišel jsem tehdy do týmu s jedním českým hokejistou. Dokázal jsem se osamostatnit, dalo mi to hodně do života. Byl jsem daleko od rodiny, naučil se jazyk a trošku jsem se připravil na americký hokej. Jak jsem přišel do AHL, bylo to něco jiného, než juniorka. Profesionální hokej je tam na úplně jiné úrovni. Celkově své angažmá v zámoří hodnotím pozitivně, byla to velká zkušenost. Zkusil jsem si něco jiného a dalo mi to do života hrozně moc.
Jak vzpomínáte na angažmá v Liberci, kde jste odehrál všechny své extraligové zápasy a zahrál si také finále proti Kometě?
Když jsem začínal, byl jsem úplný mladíček. Na finále s Kometou vzpomínám rád, naskočil jsem do dvou zápasů a bylo to něco neskutečného. Obrovská zkušenost a byl jsem za to rád. Fanoušci byli skvělí a po posledním utkání skandovali "Liberec, Liberec," což byl moc fajn. Bylo to krásné a mám z toho zážitek.
Také máte za sebou účast ve všech reprezentačních výběrech. Berete návrat do Česka i z toho pohledu, že může bojovat o místo v národním týmu?
To rozhodně!
Na MS U18 jste získali stříbrné medaile. Jak na tento úspěšný šampionát vzpomínáte?
Sešla se skvělá parta kluků, která makala celou sezónu. I když nám to v sezóně moc nešlo, na mistrovství jsme se dokázali semknout, všechno se to překlopilo a byla z toho parádní jízda. Všechno nám vyšlo a bojovali jsme až do konce. Škoda té prohry s Amerikou ve finále, ale i tak bylo stříbrno výborné. Hodnotím to jako obrovský úspěch pro ročníky 1996.
Stále jste s touto stříbrnou partou v kontaktu?
Byl jsem hodně v kontaktu s Vítkem Vaněčkem a Dominikem Mašínem, se kterými jsem byl v AHL.
Také jste měl úspěch na Memoriálu Ivana Hlinky, kde se sešla výborná generace hráčů. Namátkou David Pastrňák, Jakub Vrána, Pavel Zacha a další...
To bylo super. Oni pak přijeli i na to mistrovství. David Pastrňák vždycky vyčníval, to samé Kuba Vrána.
Co od svého brněnského angažmá očekáváte?
Věřím, že se mi bude dařit. Musím zamakat v letní přípravě a od toho se bude všechno odvíjet. V kabině se postupně seznamuju, pár kluků jsem už viděl. Další uvidím později.
Když se řekne Kometa, co vám jako první naskočí?
Obrovská historie a velké úspěchy v posledních sezónách. Věřím, že na ně budeme i nadále navazovat.
Číslo dresu jste si už vybral?
Bude to 42. Vždycky jsem hrál s 24, takže jsem si jen prohodil čísla.
Budete bydlet v Brně?
Budu, ale jak jsem už říkal, budu často jezdit domů do Třebíče za rodinou, abych je viděl co nejvíc. Zároveň chci poznat město Brno. Sice jsem tady už párkrát byl, ale až tak dobře ho neznám.