Bývalý hokejista si už v mladém věku zahrál na dvou světových šampionátech či na olympijských hrách v Lake Placid. O rok později, v roce 1981, se rozhodl emigrovat. Za dramatických okolností utekl z turnaje ve Švýcarsku za svým snem v podobě NHL.
V Quebecu mu v adaptaci na nový život pomáhali slovenští bratři Šťastní, dres Nordiques ale Miroslav Fryčer oblékal jen necelý rok. Poté se přesunul do Toronta, se kterým už slavil mnohem větší úspěchy. V roce 1985 si jako první Čech zahrál NHL All Star Game.
V nejlepší hokejové lize světa si to užíval. Dohromady v ní odehrál osm sezon, během 432 utkání včetně play off nasbíral 341 bodů za 150 branek a 191 nahrávek. Nastřílel celkem devět hattricků, víc jich dal v prestižní zámořské lize z Čechů pouze Jaromír Jágr.
V roce 1989 se vrátil zpátky do Evropy, aktivní hráčskou kariéru dohrál v Německu a Itálii, kde pak dlouhé roky působil i jako kouč. Oblast Jižního Tyrolska se nesmazatelně zapsala do jeho srdce, postupně trénoval v Brunecku, Meranu, Renonu, Cortině a Fasse.
Za hranicemi si to na trenérském postu vyzkoušel i v Polsku a ve Francii, u nás koučoval Vítkovice, Havířov a od února 2018 působil na střídačce Orlů v mezinárodní rakouské lize. Kromě postu hlavního trenéra zastával ve Znojmě i funkci sportovního manažera.
Svůj hokejový život před čtyřmi lety zmapoval v životopisné knize Můj divoký hokejový život. Další její kapitoly už ale bohužel nikdy nepřidá.
Čest jeho památce.