Miroslav Jáchym: Byli jsme jedna parta a vyhráli jsme

Bodov by mohlo byť aj viac, usmíval se Tomáš Daniška

Za domácí se jako první ujal slova rozveselený Tomáš Daniška (foto). Slovenská posila, která se stala akvizicí Komety před začátkem tohoto ročníku juniorské extraligy, začala nejdříve s hodnocením zápasu: „Určite to bolo ťažké a náročné utkanie, ale dotiahli sme ho do víťazného konca a sme spokojený s tromi bodmi,“ vyzdvihoval trojbodový přísun na konto domácího týmu.

Sám má v této sezóně solidní fazónu, protože včera vstřelil svoji čtvrtou branku v šestém zápase v modrobílém dresu. Samozřejmě to měl nejlépe spočítané sám: „Hej, hej, už je to čtvrtý gól,“ přitakával. „Zatial to ide. Tak dúfam, že to tak pôjde i ďalej,“ zasnil se s úsměvem. Dařit se mu začalo především od té doby, co se do týmu vrátil Matěj Mišura, čehož si také všiml: „Áno, s Matejom sa mi hrá veľmi dobre. On je tiež Slovák a vytvorili sme spolu dobrú dvojicu. Tiež k nám zapadol aj tretí útočník Petr Štěpánek,“ neopomněl pochválit i třetího do “útočné“ party. Včerejší gól byl jen třešničkou na dortu po krásné akci, kterou Daniška začal i ukončil společně s Mišurou. „Vyšlo nám to. Cvičíme to aj na tréninku,“ popisoval svoje zasunutí kotouče do prázdné brány za bezmocného Kašíka.

Po šesti zápasech má Kometa hezkých deset bodů. Kdyby navíc juniorce neutekla pokažená utkání se Znojmem a Třincem, nebo nezaváhala proti Vítkovicím, mohlo jich být ještě více. Na kdyby se ale bohužel nehraje. Přesto je desetibodový zisk dobrým základem pro začátek sezóny. Souhlasí s tím i Tomáš? „No mohlo by ich byť aj viac, ale sme spokojený,“ povídal velice veselý střelec.

Miroslav Jáchym: Každý soupeř je hratelný

Další posilou před začátkem sezóny se stal obránce Miroslav Jáchym (foto), který do Komety přišel z Českých Budějovic. Vysoký obránce si nejdříve všiml vyrovnané hry v první třetině: „Ze začátku to bylo opatrné z obou stran. Byli jsme v první třetině hodně vylučovaní a možná i díky tomu jsme chvíli prohrávali 0:1,“ připomněl nepříznivý vývoj zápasu. „Potom jsme se zvedli a hráli to, co nám trenéři řekli a dotáhli jsme to do vítězného konce,“ souhlasil s tím, že se dobré plnění pokynů vyplácí.

Jak již jsme zmínili, Zlín patří v mládežnických kategoriích dlouhodobě mezi elitní týmy, takže by se na tento zápas dala předpokládat zvláštní příprava. To ale Miroslav hned vyvrátil: „Ne, žádnou speciální přípravu jsme neměli. Bylo to jako na každého jiného soupeře. Každý soupeř je totiž hratelný.“ Určitě měl pravdu, protože se proti žádnému týmu nevyplatí jít před zápasem s přehnaným respektem. Obzvlášť pak, když máte tým stejně kvalitní. „Prostě jsme byli jedna parta a vyhráli jsme,“ odkazoval na přátelskou atmosféru v brněnské kabině.

Na obránce si dnes připsal slušné dva body za dvě asistence: „Samozřejmě jsem spokojený. Mně je ale jedno, kolik mám bodů. Hlavně, že vyhraje tým,“ znovu vyzdvihoval spíše týmového ducha. Jeho bodová sbírka mohla a asi také měla vypadat trošku jinak, protože první asistence “zaváněla“ spíše gólovým zápisem. Jeho střelu totiž podle rozhodčích tečoval Tomáš Popolasnký. Ale Miroslav už měl po zápase jasno: „Dal jsem ho já (smál se). S popem jsme se o tom bavili a on uznal, že to netečoval.“ Pozápasový zápis už se ale oklamat nedá, takže si bude muset na svoji první branku v dresu Komety ještě počkat. My můžeme jen doufat, že to přijde co nejdříve.

Kometa má za sebou povedený víkend, což ho také uspokojovalo. „Tenhle týden byl hodně vydařený. Za tři zápasy sedm bodů.“ Na chvíli se zamyslel a povídá: „Klobouk dolů před celým týmem,“ znova vychvaloval dobře odvedenou práci v podání celého týmu.

K této bodové sérii mohly Kometě pomoci také návraty jejich opor po zraněních, či nemocech. Do sestavy se totiž pomalu vracejí Švaňhal, Vozdecký, Stehlík a Mišura. „To samozřejmě taky pomohlo. Škoda ještě, že nemůže hrát Honza Grmela, protože hrají jen tři osmdesát devítky (ročník 1989). Možná by to bylo ještě lepší,“ doplnil posledního hráče, který se ještě nemůže zapojit do zápasového tempa.

Protože je v Kometě nový, museli jsme se ho zeptat, zda se mu mezi novými spoluhráči líbí. „Určitě jsme zatím spokojený,“ odpověděl krátce. Své bývalé spoluhráče ale pořád po očku sleduje: „Ano, ale zatím se jím moc nedaří. Mají tam hodně proher a nevím, jestli už uhráli nějaký bod,“ zakončil svoji rozpravu.

Místo snížení jsme další gól dostali, mrzelo Petra Holíka

Zlínský útočník Petr Holík patří k jednomu z více hráčů juniorky Zlína, který může stále oblékat i dres staršího dorostu. Jiří Šolc, trenér juniorky Zlína, si mladšími hráči pomáhá po odchodu klíčových hráčů do zámoří. Petr sám celou situaci ještě upřesnil: „Jsem devadesát dvojka (ročník 1992). Když má juniorka volno a zápasy se nijak nepřekrývají, tak ve starším dorostu pomáhám“. A pomáhal mu i ve druhém kole dorostenecké extraligy, kde podpořil jednou brankou vysoké vítězství domácích Beranů nad Kometou 7:2. Na svůj zásah si ještě docela barvitě vzpomněl: „To byl jenom závar před bránou a mě se odtam podařilo puk vytáhnout a dát to do prázdné brány."

Včerejší zápas ale Zlínu nevyšel tak dobře, jako ze staršího dorostu, a to i přes to, že se juniorka v Brně dostala do vedení: „Určitě jsme začali dobře, protože jsme vedli 0:1. Potom jsme ale dostali dva góly a z toho jsme se … nevím, jak to mám říct, no to je jedno“, usmíval se při nedokončení věty, kterou si ale jistě sami domyslíte. „Hráli jsme dobře oslabení a místo toho, aby nás to nakoplo a dali jsme gól, tak jsme dostali další na 4:1. Dál už jsme se vezli, nemohli jsme dát gól,“ litoval všech neproměněných šancí.

Na rozdíl tří branek brněnská juniorka odskočila během pěti minut druhé třetiny. Zejména celkově druhý a třetí gól byly hodně slepené. Od sebe je totiž dělilo pouhých jedenáct vteřin. To už dokázalo položit i mnohem zkušenější týmy, než je juniorka Zlína. Ještě ale zbývala jedna třetina, takže s tím Zlín mohl něco vymyslet. „My jsme měli šance, ale nic jsme neproměnili. Prokázalo se - nedáš, dostaneš. Tak to bývá no,“ povzdychl. „Určitě to bylo po našich chybách,“ poukazoval na nepřesnosti ve hře svého týmu, které k rychle inkasovaným brankám vedly.

Přes trojbrankový odskok Komety z druhé třetiny se Petru Holíkovi podařilo vykřesat naději poté, co hned na začátku třetí po hezké akci snížil na 4:2. „Měli jsme přesilovku a zahráli jsme nacvičený signál. S goginem (Jiří Goiš) jsme si řekli, co uděláme a vyšlo to přesně podle domluvy,“ popisoval přesnou přihrávku do jízdy, kterou ho Jiří Goiš našel mezi kruhy. Následně poslal střelec kotouč z první pod břevno. Pro Zlínské byla kontaktní branka novým impulsem do hry: „Trošku nás to povzbudilo, ale v zápětí jsme se dopustili dalšího zbytečného faulu, který znamenal trestné střílení, ale hlavně další gól Komety,“ okamžitě navazoval na další okamžik, který zápas znovu přiklonil na stranu domácích hráčů. Branka na 5:2 znamenala pro Berany hřebíček do rakve. „Kdyby tady ten gól nepadl, tak by se s tím ještě dalo něco dělat,“ přikyvoval Petr. „Třeba bychom to vytáhli na remízu, nebo se o ni alespoň pokusili,“ dodal nakonec posmutněle.