Hlavním cílem je vychovat hráče pro áčko, má jasno Pavel Pazourek

K mládeži Komety jste přišel v době, kdy „A“ tým vstupoval do extraligy, je to tedy už skoro pět let. S čím jste se tehdy do klubu vracel?
U mě to bylo hlavně to, že jsem se vracel do místa bydliště, kde jsem víceméně strávil svou hráčskou kariéru. Pak jsem sice působil různě po nějakých nižších soutěžích, i v zahraničí jsem byl, ale ten produktivní věk jsem si užil tady v Kometě. Takže to pro mě byl příjemný návrat.

Dá se porovnat, jak vypadala brněnská mládež v době vašeho příchodu, a jak vypadá dnes?
Určitě se zlepšily materiální podmínky. Co se týká tréninků, tréninkových pomůcek a podobně, tak není nic, co by chybělo. Máme dostatek ledu. Oproti jiným jsme měli víc tréninků. Teď už je to takový trend, vlastně nařízený od svazu. Ale myslím, že my jsme měli tak dva roky náskok, kdy jsme začali s klukama od dorostenců trénovat víc, a myslím, že to je dobře. Udržet světový trend je stále náročnější a myslím, že tady se to zachytilo. Klukům tady nic nebrání v tom, aby se přes mládežnické mančafty dostali až do chlapů.

Je pro vás právě to nejlepší odměnou? Když třeba vidíte Jana Káňu, který pravidelně nastupuje v nejproduktivnějším útoku „A“ týmu?
Kvůli tomu se vlastně mládež dělá. Když si stanovujeme cíle, tak máme od Libora Zábranského za úkol vychovat hráče pro áčko. Což je prvořadé a je to dobře. Ať už se mládežnické mužstvo umístí lépe nebo hůř, tak se pak stejně vlastně rozpadne. Sice jde taky o prestiž, ale ten nejdůležitější úkol je výchova hráče pro mužský hokej.

Dá se tedy říct, že je větší úspěch vychovat hráče pro nejlepší soutěže světa, než získat v nějaké mládežnické kategorii titul?
Větší úspěch je určitě výchova toho hráče. To je smysl naší práce u mládeže.

Co je pro to potřeba udělat? Existují třeba názory, že v nejmladších kategoriích by se nemělo hrát na výsledky.
To bych takhle neřešil. Ten hráč by se měl zdravě vyvíjet jak herně, tak povahově. Musí být pracovitý a mít další vlastnosti, které špičkový hráč musí mít.

Když jste nakousl povahové vlastnosti, nelze nevzpomenout na video juniorů z Klášterce nad Ohří. Co vy jste říkal na proslov trenéra Jägera?
Viděl jsem to. Já proti tomu nemám žádné výhrady. Ti kluci určitě věděli, za co to dostali. Nezdálo se mi, že by to bylo zase nějak moc drsné. Byli to junioři, dá se říct dospělí lidé. Ten trenér toho zas tolik neřekl, aby byl takto pranýřován. Určitě k tomu měl důvod. Bylo z toho cítit, že s těma klukama žije a není mu lhostejné, jestli jen odtrénuje a utíká si domů. Myslím si, že je to dobrý trenér a ta forma, jestli jim to řekne líp nebo hůř, na tom podle mě nic nemění. Důležitý je obsah. Já jsem z toho cítil, že ten trenér to myslel naprosto upřímně a asi k tomu měl nějaký důvod.

Druhou sezonu má Kometa status hokejové akademie ČSLH. Co to obnáší?
Ze svazu chodí nějaká finanční částka, ta se tím trochu zvýšila. Ale zase to ukládá oddílu spoustu povinností. Ať už jde o materiální vybavení, hokejky, ledy, víc tréninků… Někdy tam jsou i nějaká doporučení, co by se mělo trénovat. Je toho zase spousta, co oddíl musí splňovat. Pro nás to nebyl nějaký větší problém, protože ty podmínky už tady kluci měli i předtím.

Akademie evokuje školu. I ta se nějak řeší?
No to je další věc. Kluci musí ve škole prosperovat, povinně je hlídáme a napomáháme jim, aby školu dokončili. A to je v České republice možná ten největší problém.

V tom smyslu, že kluci školu nezvládají?
Ne to ne. I když samozřejmě taky to někdy někdo schytá, že má moc zameškaných hodin. Ale spíš jde o to, že jak vidím ten mládežnický hokej u nás v Česku, tak to o sebe trochu dře. Čím dál víc se trénuje a nároky se zvyšují i ve školách. Tam si myslím, že to chvílemi nejde zvládnout. Ale naši kluci to zvládají dobře.

Mezi jednotlivými kategoriemi se hráči docela často přelévají, jednou třeba hrají za juniorku a podruhé za starší dorost. Snažíte se s ostatními mládežnickými trenéry držet nějaký jednotný styl?
Většina našich mužstev hraje hodně podobně. Systémy jsou dnes univerzální. Každý trenér si k tomu ještě přidá nějaké svoje věci, kterým věří a na kterých bazíruje. Každé družstvo tedy hraje trošku jinak. Ale myslím, že potom není pro kluky problém se etablovat do jiného mužstva. Hokej je tak univerzální, že s tím kluci nemají problém.

Mladíci Komety se nedávno poměrně úspěšně zúčastnili turnaje v Kanadě. Jako trenér je tam vedl Libor Zábranský. Probírali jste to spolu?
Určitě jsme o tom mluvili. Byl to prestižní, výborný turnaj, kluci nabrali důležité zkušenosti. Teď se to odrazí i do přípravy všech družstev pro příští sezonu.

Kometa také spolupracuje s rakouským Klagenfurtem. Jak to funguje?
Jsou to různé výměnné pobyty. Většinou s nimi absolvujeme dva tréninky, jeden řídíme my, jeden oni. Dáme si dva přátelské zápasy, kluci se zase setkají s trochu jiným hokejem. Klagenfurt samozřejmě není zas tak silný, ale není ani špatný. Naši hráči si z toho potřebné zkušenosti odnesou.

Když se ohlédnete za těmi takřka pěti lety u mládeže Komety, bylo vaším největším úspěchem juniorské stříbro z roku 2012?
Já bych řekl, že se hlavně dobře dívá, když tady hrají extraligu kluci, kteří člověku prošli pod rukou, na jejichž vývoji se s kolegy podílel. Z toho máme největší radost. Tady ti kluci, co už dostali příležitost v áčku, na ty se dobře dívá.

Měl jste vlastně ještě nějakou nabídku na návrat k seniorskému hokeji?
Nějaké nabídky jsem měl. Ale já jsem v Brně rád. Dokud to půjde, tak tady budu.

Hokeji nyní vládne olympijský turnaj v Soči. Jak vy vidíte české šance na úspěch?
Ta špička je široká. Vyhrát může pět šest mužstev. Naši můžou propadnout, můžou ale také vyhrát. Já myslím, že špatně hrát nebudeme. Mužstvo je dobré, kvalitní, zkušené. I vedení týmu je dobré, i když se na něj někdy žehrá. Realizační tým má spoustu zkušeností, na ledě pak stejně hrají hráči.

Když jsme mluvili o mládeži, není trošku škoda, že máme na olympiádě vlastně nejstarší tým v naší historii?
Já bych to tak neviděl. Je to výběr, do kterého musíme vzít to nejlepší, co máme. Samozřejmě pokud bychom sestavili ještě jedno tak silné mužstvo, bylo by to ještě lepší. Jako třeba u Kanady. Tam je ten výběr asi ještě náročnější. Samozřejmě by tam třeba mohli být dva tři jiní hráči, ale to už je o názoru trenéra. Ten má právo si vybrat hráče, kteří mu zapadají do systému a do kabiny. To je dnes čím dál důležitější. Takže si myslím, že to je v pořádku.

Rozhovor z Kometa novin

Zajímají Vás další rozhovory ohledně mládeže v Kometě? Přečtěte si Kometa noviny. Vychází dnes jako příloha Brněnského deníku (ve stáncích a trafikách). Najdete je také ve vybraných restauracích, kde se čepuje Starobrno.