Dorostenecký výběr se po dvanácti kolech nachází na páté příčce skupiny Východ s 20 body. A aby mohl postoupit do nadstavbové části, musí v následujících zápasech povinně bodovat. „Před sezonou jsme si určitě představovali, že budeme mít více bodů. Nicméně náš cíl se nemění. Pořád se chceme probojovat do nadstavby,“ prozrazuje 15letý útočník dorostu Samuel Šichtař.
Nyní máte krátkou pauzu kvůli reprezentační přestávce. Nicméně poté vás budou čekat klíčové duely. Jaká momentálně panuje v kabině nálada?
I přes poslední dvě porážky, panuje v mužstvu poměrně dobrá nálada. Bohužel ty prohry přišly ve špatný čas. Nezbývá nám než se ještě víc semknou na poslední dva souboje ve skupině.
Další zápas vás čeká až 17. listopadu. Mohl bystě přiblížit, na co se momentálně v tréninku nejvíce zaměřujete?
Pracujeme především na zlepšení herních situací. V posledních utkáních jsme v nich dostali hodně branek. Speciální pozornost věnujeme i přesilovým hrám, které se nám v poslední době nedařily podle představ. Díky technickému vedoucímu máme video ze hry ostatních soupeřů, které v rámci přípravy sledujeme. Do toho máme samozřejmě přípravu mimo led v posilovně, kde se snažíme nabrat sílu do důležitých soubojů.
Jste sice pátí, ale na čelo tabulky ztrácíte jen 3 body. Dá se říct, že doplácíte na vysokou konkurenci ve skupině?
Všechny týmy jsou na podobné úrovni. Každý se chce dostat do play-off přímo ze skupiny. V nadstavbě můžete hrát s čistou hlavou., můžete být psychicky v klidu. To je důležité. Nikdo se nechce strachovat o svůj postup do vyřazovacích bojů ze spodní skupiny, odkud se tam dostanou jen čtyři celky.
Máte jednu z nejlepších obran v lize. V průměru obdržíte okolo dvou branek za zápas. Čemu to přičítáte?
Obrana je pro nás nejdůležitější. Nejprve musíme soupeře ubránit, a až potom můžeme přejít do útoku. Nesporný podíl na tom mají naši gólmani, kteří nás každý zápas drží, což jde vidět i na jejich statistikách.
Na druhou stranu v útoku to úplně neklape...Čím to podle vás je?
Ano, střelecky se nám úplně nedaří, jak bychom chtěli. Často útočné situace překombinujeme a dáváme zbytečné nahrávky navíc, čím se potom sami připravíme o ideální možnost ke střele. Jestli chceme nepříznivou bilanci změnit, musíme zvýšit tlak do brány. Více chodit do brankoviště soupeře a snažit se střílet cíleně na dorážky.
Jak jste podle vás zvládl z osobního pohledu přechod z deváté třídy k dorostu?
Po zranění ramene to bylo samozřejmě složitější, ale každým přípravným zápasem jsem se cítil lépe a lépe. Na dorostenecký hokej jsem si zvykl, ovšem oproti devítkám je hra doplněná o nějaký systém. Na individuální statistiky se moc nekoukám. Mnohem radši jsem za týmový progres. Rád jsem například za zlepšení v blokování soupeřových střel.
Mohl byste přiblížit, jak probíhala rekonvalescence vašeho zranění?
Měsíc jsem nosil ortézu. Zhruba další měsíc a půl jsem musel nechat rameno bez jakéhokoliv kontaktu. Normálně trénovat jsem začal až týden před zápasovou přípravou. Teď už je to v pohodě a můžu v klidu hrát.
Nemusel jste po přechodu z devítky trochu pozměnit svůj herní styl? Přece jenom máte v týmu dorostu trošku jinou pozici...
Svůj herní styl mám založený na dohrávaní soubojů a napadání. Celkově se soustředím spíše na černou práci. Dostávám hodně času na oslabení, za což jsem rád. Myslím, že dostatek prostoru mám i při ostatních herních situacích. Ale samozřejmě čím víc času na ledě strávím, tím víc jsem rád.
Rozhodující zápasy svedete s Vítkovicemi a Olomoucí. Co od nich očekáváte?
S Vítkovicemi můžeme počítat s hodně tvrdým zápasem. Žádný z týmů nenechá tomu druhému nic zadarmo. Bude se dohrávat každičký souboj. Vítězný celek bude mít pravděpodobně jistotu postupu. Samozřejmě chceme vyhrát i s Olomouce. Ani jeden zápas si nemůžeme dovolit prohrát. Ani si to vlastně nepřipouštíme. Každý z nás jde toho s tím, že to zvládneme a půjdeme dál.