HC Kometa Brno - BK Mladá Boleslav
Komentář k zápasu
Hosté do zápasu doslova vlétli a už v čase 1:26 musel domácí brankář Vodička zasahovat, proti aktivnímu Rysovi, který se natlačil až do brankoviště. O dvanáct vteřin později už se však hosté radovali. Nahozený puk, který Vodička vyrazil, si dojel boleslavský Martin Belay a střelou do poloprázdné branky otevřel skóre – 0:1. O rychlou odpověď se snažil domácí Svatý, ale jeho bekhendový pokus zastavil připravený Willův beton. Rostoucí tlak mladoboleslavských vyústil ve vyloučení domácího Filipa Krejčiříka. Brno však v oslabení dobře bránilo a kromě Soukupovy tvrdé střely od modré čáry, která k Vodičkovi skrze domácí obránce ani neprošla, jsme žádný zajímavý moment neviděli. Šanci na reparát dostala Boleslav o dvě minuty později, kdy byl na trestnou lavici odeslán Aleš Sova. Ani v téhle přesilovce se ale hostům nedařilo. Naopak na útočné modré čáře vybojoval Popolanský kotouč, který vzápětí poslal před bránu na úplně volného Jana Křivohlávka. Tomu však puk přeskočil hokejku. Možnost zahrát si přesilovou hru dostali v čase 11:29 i domácí, ale nevedli si lépe než soupeř. Jedinou velkou šanci měl Jankovič, na kterého zívala odkrytá brána, ale Willův beton, byl opět tam, kde ho Boleslavští potřebovali. V čase 17:36 se v podobné situaci jako Jankovič ocitl i Hnilička, ale Will svůj čistý štít uhájil.
První zaváhání gólmana hostů přišlo osmnáct vteřin po úvodním buly druhé části, kdy vyhodil puk přímo na hokejku jednoho z domácích. Ten však tohle malé zaváhání nepotrestal. Ke konci čtyřiadvacáté minuty uháněli na jediného brněnského obránce Seidl s Hájkem, ale puk skončil v rohu. Jen co se zápas přehoupl do druhé poloviny, poslal Popolanský perfetkní pas skrze útočné pásmo na volného Krejčiříka, jenže i na konci této akce nestál nikdo jiný než Roman Will. Už se zdálo, že boleslavský gólman uzavřel tajnou dohodu s černým toušem, aby se vyhýbal místům, kam nestačí dosáhnout svoji výstrojí. Tuhle domněnku však v čase 33:11 rozcupoval Tomáš Popolanský. Šikovně se protáhl z levé strany kolem hráče Boleslavi, najel si do perfektní střelecké pozice na levém kruhu a přesnou trefou do pravého horního růžku brány nedal Willovi nejmenší šanci – 1:1. Za necelé tři minutky mohl Boleslavi vrátit vedení Seidl, který využil Káňova zaváhání na modré čáře. Vodičku sice překonal, ale tomu tentokrát pomohla tyč. V čase 39:50 byl potrestán domácí Aleš Sova. Hosté už do konce druhé části neskórovali a po přestávce tak začínali výhodou jednoho muže v poli.
Leč se zpočátku zdálo, že přesilovky nebudou silnou stránkou ani jednoho z dnešních soupeřů, v úvodu poslední dvacetiminutovky se Boleslavi povedlo v početní výhodě skórovat. Radan Lenc se nejrychleji zorientoval ve skrumáži před bránou a kotouč zasunul za ležícího Vodičku – 1:2. Vyrovnávat mohl v čase 46:58 Svatý, kterému poslal luxusní přihrávku před bránu Jankovič, jenže poté co si položil brankáře, poslal puk bekhendem po ledě těsně vedle levé tyče. Následující minuty byly plné vyloučení a vyznamenal se také domácí brankář Vodička. Dnes výborný Martin Belay obkroužil s pukem na holi takřka celé útočné pásmo Boleslavi, ale proti třetímu gólu hostí byl Vodičkův beton, který zastavil tuto nebezpečnou individuální akci. V čase 56:33 poslal Štindl do brejku Juráně. Ten byl faulován a rozhodčí nekompromisně zkřížil ruce nad hlavou. Větší šanci na vyrovnání si snad Brno ani nemohlo přát, jenže v boleslavské bráně jakoby místo brankáře stála zeď. Will krom trestného střílení pochytal i všechny další pokusy Šrámka, Jankoviče, Juráně a především díky maskovanému muži se mohli Boleslavští radovat z sice těsné, ale cenné výhry 1:2.
V čem je problém? Nedaváme góly, říká Jan Křivohlávek
Brněnská desítka Jan Křivohlávek dnes převzal kapitánské céčko po zraněném Ondřeji Dlapovi. Na otázku jak se mu s velkým „C“ na hrudi hrálo, odpovídal rozpačitě: „A tak svazuje to, nejsem Brňák, takže jsem spíš čekal, že ho dostane někdo jiný, ale když se tak trenér rozhodl...“
Čeho si mohli diváci všimnout, že čím víc se zápas chýlil ke konci, tím méně létala „desítka“ po ledě. „Síly začaly ve třetí třetině docházet, přece jen toho bylo za poslední dny moc.“ V úterý totiž Honza nastoupil za A tým Komety a úplně neviditelný nebyl: „Hned během prvního střídání jsem spadl, ale byla to jenom stržená hrana brusle. Bohužel tady není nikdo, kdo by brousil, takže to pořád podkluzuje.“ Však nejen pádem se mohl zapsat do paměti vyprodané haly Rondo. „Měl jsem možnost dostat se do šance, ale zalekl jsem toho, takže jsem tam nešel.“ Když měl porovnat zápas dnešní s tím úterním, měl jasno: „Áčko hraje určitě líp takticky. Ty pokyny dodržují, kdežto tady se spíš jezdí za pukem a je to rychlejší.“
Honza přišel do Komety z Havířova a zahrál si tak proti svému bývalému trenérovi, který se mu věnoval až do deváté třídy. Teď stává na lavičce Mladé Boleslavi a dnes oba nastoupili proti sobě. „On dá hodně na taktiku, takže dobře bránili a nepropadali. Já myslím, že my ani vyhrávat neumíme, protože vždycky prohrajeme o gól, o dva. Nevím, jestli jsme byli horší, nebo jestli jsme horší v těch zápasech, ve kterých takhle prohráváme, ale našim největším problémem je prostě koncovka,“ povzdechl.
Další utkání má juniorka na programu zítra a v pondělí. Tak uvidíme, jestli se podaří prolomit střeleckou smůlu a zlepšit koncovku, o které hovořil útočník a dnešní kapitán Jan Křivohlávek.